Aktuálně ze Zoo Praha

Aktuálně ze Zoo Praha

Strážci pralesa – předání mobilních telefonů, foto (archiv): Petr Hamerník V úterý 30. dubna byl uzavřen další ročník a byly vyhlášeny výsledky soutěže ve sběru starých mobilních telefonů – Staň se strážcem pralesa 2023/24. Celkově se nám v tomto kole podařilo nashromáždit více než pět tisíc kusů mobilních zařízení k recyklaci!

 

Agamka Převalského (Phrynocephalus przewalskii)

Písková základní barva doplněná oranžovými a černavými plochami a černá špička ocasu, který často zdvihá a svinuje – to jsou hlavní poznávací znaky této štíhlé agamky. Mimořádně dlouhé prsty zadních nohou lemuje „hřebínek“ vyčnívajících šupin pro snazší hrabání v písku.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Třída Plazi (Reptilia)
Řád Šupinatí (Squamata)
Čeleď Agamovití (Agamidae)
Rozšíření Asie (střední Asie )
Biotop poušť a polopoušť (stepi a křoviny)
Potrava bezobratlí (hmyz, zejména mravenci)
Rozměry délka 12–15 cm, hmotnost max. 10 g
Rozmnožování 1–6 vajec, inkubace 30 dní

Zajímavosti

AGAMKY OBECNĚ: Agamky jsou drobní zástupci početné čeledi agamovitých, charakterističtí plochým tělem a kulatou hlavou, která jim v angličtině vynesla označení „ropuchohlavé agamy“ (toad-headed agamas). Jejich domovským prostředím jsou pouště a polopouště východní Evropy a především Asie. Velmi charakteristické je pro ně zvedání, stáčení a rozvíjení ocásku, které slouží jako komunikační prostředek používaný při hájení malých, vzájemně se překrývajících teritorií.   AGAMKA PŘEVALSKÉHO: Obývá otevřenou krajinu s dostatkem úkrytů, které si brání a odhání od nich ostatní velmi výraznou signalizací pomocí ocasu. Soupeření samečků o teritoria často vyústí v souboj. Stejně jako příbuzné druhy je i agamka Převalského hmyzožravá a aktivní ve dne. Systematika agamek je mimořádně složitá a je v současnosti předmětem výzkumů. Podle některých z nich by měly být mezi agamky Převalského řazeny i mnohé populace, kterým byla dříve přisuzována druhová samostatnost. Tento přístup by z agamky Převalského činil nejběžnějšího ještěra Mongolska, rozšířeného po celé jižní části země.

Umístění v Zoo Praha expozice Gobi