Je to poměrně velká potápivá kachna s dlouhým tenkým zobákem. Typickým znakem je zdvojená nebo ztrojená chocholka. Samec ve svatebním šatu má tmavozelenou hlavu, bílý obojek, hnědě skvrnitou hruď, šedé boky a zelenočerný hřbet lemovaný bíle. Samice jsou celkově hnědošedé, se skořicovou hlavou.

Foto: Anotnín Vaidl, Zoo Praha

Zajímavosti

MORČÁCI OBECNĚ:  Morčáci jsou štíhlé, převážně severské kachny, i když se s několika druhy setkáme i v horských polohách tropické Asie či dokonce u rychle tekoucích vod v brazilském deštném lese. Obývají sladké vody i mořská pobřeží a živí se hlavně rybkami, což je mezi kachnami výjimečný jev. O rybožravé stravě vypovídá i stavba zobáku, kterým morčáci zaujmou na první pohled. Je totiž úzký, poměrně dlouhý, na okrajích je vyzbrojený zoubky a na špičce má dlouhý, zahnutý nehet. Celkově tak ničím nepřipomíná typický placatý kachní zobák. Loveckou taktikou se morčáci podobají spíše kormoránům než kachnám. Nejprve ponoří hlavu, vyhlédnou si kořist a pak se za ní potopí. Jindy sbírají potravu na dně nebo těsně pod hladinou. Morčáci mívají často různě utvářenou chocholku, která je někdy u samic nevýrazná. Žijí v dočasných párech a většina druhů hnízdí ve stromových dutinách. Jen někteří morčáci budují hnízdo na zemi.    MORČÁK PROSTŘEDNÍ: hnízdí u vody v hustém podrostu. Hnízdo bývá na zemi maskované pod převisem nebo stříškou z trávy a samice ho postupně vystýlá peřím a jemnými rostlinnými vlákny. Mláďata z více snůšek se někdy spojují a vodí je jedna ze samic. U nás pouze protahuje nebo vzácněji přezimuje.

Ochrana

Málo dotčený druh

Chov v Zoo Praha

Chováme je od roku 2004.