Když se řekne ježura

Ježura australská je skutečně podivuhodný savec. Líhne se z vejce, na břiše se jí vytváří dočasný vak, bodlinami připomíná ježka, čenichem a způsobem obživy mravenečníka a dovede vnímat elektrické pole! Seznamte se s jedním z nejrozšířenějších australských savců.

MILOVNICE MRAVENCŮ
Hlavní potravou ježur jsou mravenci, termiti a hmyzí larvy. K jejich dobývání z podzemí jsou ježury skvěle vybavené. Mohutné drápy snadno rozhrabou půdu, tvrdé termitiště i trouchnivějící dřevo, trubicovitá bezzubá tlama se vmáčkne i do úzkých škvír a zbytek práce pak zastane dlouhý kmitající jazyk pokrytý vazkými slinami, kterým ježura hmyz slízává.
PLACHÝ BODLINÁČ
Ježury jsou velmi plaché a při sebemenším náznaku nebezpečí se bleskurychle stočí do klubka nebo zahrabou tak, že z nich na povrch trčí jen pichlavé bodliny. Navíc jsou nesmírně silné a v hlíně se dovedou nohama vzpříčit, až je takřka nemožné vytáhnout je ven. To většinu predátorů odradí. Mládě je však v prvních týdnech po opuštění vaku zranitelné, proto zůstává během matčiných pochůzek ukryté v noře.
ZROZENÍ Z VEJCE
Ježury jsou společně s paježurami a ptakopysky jedinými savci, kteří kladou vejce – řadíme je do skupiny takzvaných ptakořitných. Zvláštnosti jejich rozmnožování však vejci zdaleka nekončí. Na břiše totiž ježurám v době rozmnožování vzniká dočasný vak – a právě v něm samice své jediné vejce až do vylíhnutí nosí! Vylíhlé mládě mléko nesaje ze struku (ježury struky nemají), ale matka mu ho volně roní kůží v oblasti takzvaného mléčného políčka.
Dříve než u ježur bylo kojení mláďat pozorováno u ptakopysků, a to českým cestovatelem a přírodovědcem Aloisem Topičem v roce 1899. Jeho objev tak nadobro stvrdil příslušnost ptakořitných mezi savce.
ELEKTROSENSIBILOVÉ MEZI SAVCI
Do příbuzenstva ježur patří i australský ptakopysk podivný – tvor natolik originální, že byl kdysi považován za smyšleného. Klade vejce, ale mláďata kojí, má kachní zobák, bobří tělo a jedové ostruhy na nohou, a navíc dovede vypátrat kořist podle slabého elektrického pole, které každý živočich mimoděk vytváří. Také ježury a paježury vnímají elektrické pole – jako jediní suchozemští savci. Ovšem zatímco ježury mají na čenichu 400 elektroreceptorů, u ptakopyska jich je 40 000!
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní