Vakovlk – vyhubený klenot

O Austrálii a Tasmánii


Dnes je největším tasmánským masožravcem ďábel medvědovitý. Ještě počátkem 20. století však na ostrově žila mnohem větší vačnatá „šelma“, která se dostala i do státního znaku Tasmánie – vakovlk. Od roku 1936 nebyl prokazatelně spatřen…

Vakovlk (c) Pavel Procházka Vakovlk (c) Pavel Procházka

POSLEDNÍ OÁZA
Vakovlk kdysi obýval rozsáhlou oblast od Nové Guineje přes Austrálii až po Tasmánii. Ve většině svého původního areálu však vyhynul ještě před příchodem Evropanů. Za jeho vymizením stáli pravděpodobně jednak lidé, jednak konkurence lovecky úspěšnějších dingů, kteří před několika tisíci lety zabydleli Austrálii. Na Tasmánii však nikdy nepronikli, a ta se tak pro vakovlky stala na další dvě tisíciletí bezpečnou „oázou“.

PŘÍLIŠ POZDNÍ OCHRANA
Když Tasmánii osídlili Evropané, vakovlci se jim stali trnem v oku. Farmáři je pronásledovali z obav o stáda ovcí, „sportovní“ lovci zase pro trofeje, a mezi lety 1830 a 1909 se dokonce za každého zabitého vakovlka vyplácela odměna. Je ironií osudu, že když se vakovlci konečně dočkali ochrany, měl před sebou poslední známý jedinec už jen 59 dní života. Uhynul v zoo v tasmánském hlavním městě Hobart 7. září 1936.

embrya reHLEDÁ SE VAKOVLK
Od smrti posledního známého vakovlka uplynulo více než 80 let, mnozí však spekulují o tom, zda v zapadlých koutech Tasmánie nemohli vakovlci přežít. Opakovaně bývají publikovány zprávy o spatření, stopování či dokonce vyfotografování vakovlka – bohužel se však žádná z nich nikdy nepotvrdila. Vakovlk se tak stal jedním z největších symbolů lidského selhání ve vztahu k ostatním druhům, které s námi sdílejí planetu.

NÁVRAT VAKOVLKŮ?
Vedle (dosud marné) snahy o znovuobjevení vakovlků v přírodě probíhá také pátrání po vakovlcích v muzejních či jiných sbírkách. Zvláštním cílem je jejich DNA – optimisté totiž věří, že by vakovlk mohl být jednou znovu přiveden k životu. Za současného stavu poznání a technologií se to sice jeví jako neřešitelný problém, ale je to zřejmě pravděpodobnější, než objevení přežívajících vakovlků na Tasmánii.

MIMOŘÁDNÝ OBJEV Z PRAHY
Ve snaze o získání DNA jsou nejnadějnější lihové preparáty malých mláďat vakovlků. Na světě jich bylo donedávna známo jen devět. Další čtyři mláďata, uchovaná patrně rovněž v alkoholu, se však podařilo nalézt na Katedře zoologie PřF UK v Praze. Jedná se objev nesmírné hodnoty: zřejmě nejmladší dochovaná vakovlčata vůbec (jejich odhadovaný věk je dva týdny po porodu) a jediná mimo Austrálii!