Pěticípé hvězdy na pozadí

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  08. 09. 2014


Sloní býk Ankhor zvolna vkráčel do své nové stáje v Údolí slonů a když ji pomalu obcházel, uviděl jsem značky vypálené do jeho kůže. Nejprve jednu a pak i druhou. Už jsem o nich slyšel, a jak by také ne: jsou to dvě pěticípé hvězdy.

Ankhor, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Ankhor, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Okamžitě se mi vybavila doba, kdy pěticípé rudé hvězdy bývaly na nástěnkách, ve výlohách, na sloupech pouličního osvětlení, na věžích i na komínech. A zjevně jsem nebyl sám. Jeden z kolegů poznamenal, že Barmánci experimentující před třiceti lety nakrátko se socialismem se nejspíš i tímto způsobem – hvězdami na sloním zadku – přihlásili ke komunistické ideologii.

Svým dětem to nevysvětlím, ale pamětníkům musí podobná úvaha připadat celkem logická. Ankhor se roku 1983 narodil v Socialistické republice Barmský svaz, a jestliže hvězdy byly skoro na všem i u nás, tak co by je daleko důslednější Asiaté nevypálili také na zadek exportního slona?

Teď je však Ankhor v naší zoo a rád bych věděl, na čem jsme. Třeba bude všechno jinak.

Jenže zjišťujte, proč někdo před víc než čtvrtstoletím vypálil ve sloním pracovním táboře kdesi v Barmě na zadek slůněte dvě hvězdy! Napadl mě jediný člověk, který by mi mohl spatra odpovědět. Dan Koehl, největší expert na asijské slony, který nám radil už při výběru Tamary a Janity na Srí Lance. Jenže jak se ukázalo, Dan při své cestě po Kambodži onemocněl a zrovna leží v nemocnici v Phnompenhu. I kdyby byl na příjmu, otravovat ho s hvězdami na sloním zadku by nebyl dobrý nápad.

A tak jsem sedl a hledal. Barmští – či podle nynější terminologie myanmarští – pracovní sloni, to by bylo téma na knihu. A celá kapitola by v ní mohla být o jejich označování. V materiálech Organizace pro výživu a zemědělství a posléze i v dalších dokumentech jsem se dozvěděl následující:

Roku 1952 byla založena státní dřevařská firma Myanma Timber Enterprise (MTE), která zajišťovala podstatnou část devizových příjmů Barmy a kromě desetitisíců lidí zaměstnávala (a přes nynější útlum těžby stále zaměstnává) i tisíce slonů. V době, kdy Ankhor odcházel v roce 1989 z pracovního tábora MTE do Tierparku Berlin, jich bylo téměř tři tisíce. Sloni ve vlastnictví MTE, tudíž státu, ovšem musejí být označeni. Nejprve jsou jim vypáleny dvě hvězdy a po skončení pracovního výcviku také evidenční číslo. (Píšu „vypáleny“, nikoli však žhavým železem, ale pastou obsahující kaolin, bentonit a hydroxid sodný ve směsi s glycerínem a metylalkoholem.)

Nabízí se, že státní MTE převzala začátkem 50. let pěticípou hvězdu z barmské vlajky, na níž od získání nezávislosti bylo celkem šest bílých hvězd. Jedna velká symbolizující Barmský svaz a pět menších, které představovaly hlavní národnostní skupiny v zemi. Bílá pěticípá hvězda je ostatně i na současné myanmarské vlajce.

Takže až uvidíte dvě hvězdy, jimiž je na zadku označen Ankhor, nezapomeňte, že být barevné, byly by vyvedeny nikoliv v rudé, nýbrž v bílé barvě.

Psáno pro Deníky VLP


Vypadá, jako by byl zahalený v černém plášti s podšívkou z rudého hedvábí. K tomu má ostře řezané rysy a olysalou hlavu. Úplný ptačí Drákula.

Je to nápad za všechny peníze! Nebo přinejmenším za 3 776 509 amerických dolarů – a to jen do chvíle, kdy píšu tenhle svůj Zoopisník. O co jde?




Přihlášení k newsletteru