První žirafa v Praze

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  20. 01. 2014


V neděli 29. srpna 1954 dorazil na nádraží v Bubnech vagón s bednou o rozměrech 2,2 x 1,2 x 2,4 metru. Se skloněným krkem v ní stála dvouletá samice žirafy masajské. Měla za sebou anabázi, která začala jejím odchytem v Keni, pokračovala plavbou po moři a půlroční karanténou v Hamburku a vyvrcholila cestou vlakem do Prahy. Zbýval už jen převoz nákladním autem do Troje.

Přeprava žirafy Lenky z nádraží do Troje Přeprava žirafy Lenky z nádraží do Troje

Příchodem Lenky, jak byla tato žirafa pojmenována, započal chov žiraf nejen v pražské zoo, ale v československých zoologických zahradách vůbec. Zanedlouho od něj uplyne rovných šedesát let.

Žirafy na historickém školním obrazu ze sbírek Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského.Šest desetiletí je zdánlivě dlouhá doba, avšak oproti jiným státům, metropolím a zoologickým zahradám jsme u nás na první žirafu čekali až přespříliš dlouho. Příčina byla prostá. Jak podotkli organizátoři Lenčina příjezdu, „u nás nikdy nebylo problémem získat toto zvíře, u nás bylo vždy největší bolestí, kam je ustájit“. Teprve když pražský národní výbor milostivě poskytl zoologické zahradě „starší dřevěné skládací domky z Letné“, bylo z nich možné vybudovat odpovídající stáj a první žirafu pořídit.

Není ovšem pochyb, že skutečně první žirafa byla v Praze, případně jinde na našem území, k vidění mnohem dřív. Jenže kdy a kde? A jak to zjistit? Pro začátek jsem se spolehl na denní tisk. Od roku 1931, kdy byla Zoo Praha poprvé otevřena veřejnosti, jsem se jím postupně prokousával hloub a hloub do minulosti. A natrefil jsem na víc žiraf – nemluvě o dalších exotických zvířatech –, než jsem čekal.

V Národních listech z 26. dubna 1930 inzeroval „jediný, nepřemožitelný gigant všech cirkusů“, Kludský, vystupující od 1. května na pražské Invalidovně, ukázku „1000 zvířat“, včetně 30 slonů, 100 lvů a tygrů, 50 ledních medvědů – a 5 metrů vysoké žirafy. Z dnešního pohledu šlo o něco skutečně neuvěřitelného…

Národní listy z 26. dubna 1930 O rok dříve, 14. června 1929, přinesl list Nová doba zprávu týkající se téhož cirkusu: „V Kludského cirku, který jest umístěn na Jiráskově náměstí v Plzni, zahynula jedna z krásných žiraf v cirku předváděných. Žirafa poranila se na hlavě tak nebezpečně, že nemohla být zachráněna. Majitelé cirku utrpěli škodu na 200.000 Kč udávanou.“

Ale nemusel to být zrovna Kludský, žirafy přivážely i jiné cirkusy a navíc ještě dřív – dokonce během první světové války. Národní politika z 31. července 1915 je sice plná válečných zpráv a komentářů, ale na poslední straně se nachází inzerát na dvě pražská představení cirkusu Koruna. Kromě tygrů, slonů, lvounů, ledních medvědů, hrocha či nosorožce slibuje – ano, také žirafu.

Z dalších zpráv a inzerátů, které se postupně víc a víc blíží k úplnému začátku století, stojí za zmínku ty o cirkusu Charles. Nabízel „exotický zvířecí soubor: 23 lvů, 10 tygrů vycvičených, stáda slonů, velbloudů“ atd. atd., k nimž „druží se Margerite, žirafa na cestách“. Vida, první žirafa, u níž známe jméno!

Při ponoru do století předchozího, devatenáctého, jsem již v archívech denního tisku na cirkusy s žirafami nenatrefil a v jednu chvíli jsem se začal obávat, že se nesetkám ani s žádnou žirafou. Pak jsem ale ve Světozoru z ledna 1880 narazil na reportáž z návštěvy Kaufmannova zvěřince, který se usídlil v Praze nad Václavským náměstím. Zjevně šlo o zařízení, k němuž měli výhrady již současníci, včetně autora textu: „…všechna města, čelnější i menší nežli jest Praha, dávno mají své zoologické zahrady, které nezapáchají a nejsou mučírnami zvířatům, a nemusí sahati k ohni a síře a jiným lákadlům dryáčnickým…“ V Kaufmannově zvěřinci se vedle řady šelem, hrocha, slona, šimpanze či orangutana nacházela i žirafa. A ze zmínky, že „stojí zde sotva povšimnuta“ můžeme opatrně usuzovat, že tehdy již byla pro Pražany známým, neřku-li „okoukaným“ zvířetem.

Pátrání po ještě starší zprávě o žirafě na našem území jsem však musel věnovat dost úsilí. Až v Moravské orlici z 15. prosince 1874 jsem našel nenápadnou zprávičku: „Tyto dny utrpěl zvěřinec Kreutzbergův právě v Brně meškající velkou ztrátu zcepeněním té nejkrásnější žirafy, kteráž stála nynějšího majitele pana Kallenberga 3000 tolarů.“ Že by tedy první žirafa v českých zemích – přinejmenším tedy první zdokumentovaná žirafa – byla spojena s Brnem?

Horečně jsem se pustil do dalšího hledání a zastavil jsem se až u Národních listů z 16. ledna 1863. Nad zprávou, že „první chroust letošní chycen byl 14. ledna t. r. v zahradě p. Engelmayra“, v nich stojí: „Znamenitý zvěřinec p. Kreutzbergův utrpěl značnou ztrátu, jelikož hned první den po jeho příchodu do Prahy pošla velmi krásná mladá žirafa. Bude vycpána a odevzdá se museu Pražskému.“

Národní listy z 16. ledna 1863

Jsme tedy zpět v Praze, avšak o jedenadevadesát let dříve, než přicestovala Lenka. Dál do minulosti, z jejíchž hlubin probleskává rok 1828, kdy snad měl Pražanům představit žirafu Holanďan van Aken, se v archívech novin bohužel už neprokoušu. Zkusím to tedy příště z druhé strany, počínaje vůbec první žirafou, kterou roku 46 př. n. l. nechal do Evropy dovézt sám veliký Gaius Julius Caesar.

Psáno pro Deníky VLP 


Ballova pyramida. Foto Miroslav Bobek

Ballova pyramida se strmě tyčí 562 metrů nad hladinu Pacifiku. Uvádí se o ní, že jde o nejvyšší sopečný komín na světě. V každém případě je to opravdu fascinující skalní útvar!

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ganbátar na mě naléhavě zamával a ukázal mi směr, kterým mám jít. Po kamenitém svahu jsem rychle vyrazil a pak jsem ho spatřil. Zpoza horizontu, jen pár desítek metrů ode mne, se neslyšně vynořil krásný hřebec koně...




Přihlášení k newsletteru



Preference cookies: pro nejpohodlnější prohlížení webu
Aby naše webové stránky zůstaly tak, jak je znáte, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies tj. malých souborů, které se Vám ukládají v prohlížeči. Slibujeme, že Vaše data u nás budou v bezpečí.

Nechcete-li i přes to uchovávání dat povolit, stačí kliknout zde.
Podrobné nastavení