Objevy v Laosu

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  21. 10. 2013


Stále je co objevovat. 

Z Laosu byl právě popsán vědě dosud neznámý druh poletuchy - v otrockém, avšak docela výstižném překladu z angličtiny „létající veverky“ -, která dokáže na relativně velkou vzdálenost plachtit díky kožním lemům napnutým mezi předníma a zadníma nohama. Tento nový druh poletuchy nese vědecké jméno Biswamoyopterus laoensis.

Ze stejné oblasti Laosu jako poletucha byl před osmi lety popsán rovněž doposud neznámý, navíc velmi bizarní druh hlodavce, připomínající černou veverku s klabonosou, jakoby dikobrazí hlavou. Dostal vědecké jméno Laonastes aenigmatus – a poté i prazvláštní české jméno laoš – a zařazen byl do zvláštní, nově vytvořené čeledi. Posléze se však ukázalo, že je nutné ho přeřadit do čeledi již známé z fosilních nálezů, o níž se předpokládalo, že všichni její zástupci vyhynuli již před jedenácti miliony lety.

Ano, stále je co objevovat!

Smutné je, že jak svého času laoš, tak nedávno nový druh poletuchy byli v Laosu objeveni v obchodech s bushmeatem. Laoš už je naštěstí odborníkům znám nejen jako kus masa na prodej, poletucha podle všeho zatím ne. Doufejme, že opravdu jen zatím.

Na trzích s bushmeatem již bylo učiněno mnoho podobných nálezů a – bohužel - některé z takto objevených nových druhů zůstanou světu vědy již navždy známy jenom z trhů s bushmeatem…

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, psáno pro Deníky VLP


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.




Přihlášení k newsletteru