Výpravy do Asie
Miroslav Bobek | 02. 07. 2012
„Ze svých pětapadesáti kilogramů zavazadel jsem měl zaplaceno pouze čtyřicet. Vzhledem k tomu, že jeden kilogram nadváhy stál do Ulánbátaru 21 Kčs, ukázala se moje finanční hotovost nedostačující, a proto jsem si patnáct kilogramů přesunul na tělo. Uznávám, že v parném srpnovém odpoledni jsem vypadal podivně.“
Těmito slovy začíná kniha Otakara Štěrby Kde příroda vládne – Pět výprav do Asie. V roce 1975 jsem ji našel pod stromečkem. Je to jeden z nemnoha dětských vánočních dárků, které mám dodneška, a zcela jediný, k němuž se stále vracím.
Bezmála před čtyřiceti lety mi z „Pěti výprav“ čítával táta. Tehdy jsem se poprvé setkal s kouzlem Mongolska i Sibiře a poprvé slyšel příběh koně Převalského. Dnes ohmataný svazek v zelené plátěné vazbě otevírám nejen kvůli jeho obsahu, ale také vzpomínkám na ty časy. „Pět výprav“ zcela jistě ovlivnilo moje dětské sny a nasměrovalo mě k Východu.
Z vojenského letiště ve Kbelích brzy znovu odstartuje CASA C-295M, aby z pražské zoo přepravila do západního Mongolska další čtyři koně Převalského. Už během prvního, loňského, transportu divokých koní do Khomiin Talu jsme čelili ohromným obtížím, ale skončil úspěšně (definitivním potvrzením tohoto úspěchu je skutečnost, že dvě ze tří našich klisen mají zdravá hříbata). Ani letošní transport nemusí být snadnější. Přinejmenším proto, že tentokrát je jeho cílem Gobi B a armádní CASA tak bude při značném zatížení přistávat na nezpevněné ploše letiště v Bulganu.
Nad „Pěti výpravami“ teď však nemyslím na obtíže. Neuvažuji ani nad významem těchto akcí pro záchranu koní Převalského či pro prestiž naší zoo. Nic takového… Jenom žasnu nad tím, že se uskutečňuje něco, co jsem si nedokázal představit ani v dětských snech plných fantazie - a současně mě smutkem naplňuje vědomí, že tyto nynější výpravy do Asie už nemůže sledovat můj táta…
Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.
Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
