Africký bylinkář
Miroslav Bobek | 03. 02. 2011
Před lety jsem na západě Afriky viděl kočovného bylinkáře z Guineje. Seděl za improvizovaným pultíkem, na kterém měl plechovky a pytlíčky, a za ním viselo prostěradlo rozdělené černou barvou do mnoha čtverců. V každém z nich byl namalovaný nějaký symbol, aby i negramotným bylo jasné, co všechno může tenhle bylinkář za pomoci svého sortimentu vykurýrovat. Vyrážky, horečku, potíže se srdcem, hemoroidy, zvracení atd. atd. Na jeden z těch symbolů se nedá zapomenout. Byl pod ním nápis La force – síla - a v televizi by se dal ukázat až po 22. hodině. Znázorňoval mužnou sílu. Guinejský bylinkář si zkrátka uměl poradit snad s úplně každým problémem.
Moc často o něm nevyprávím, protože v Evropě tahle historka svádí k úšklebkům na vrub Afričanů. Jako bych to slyšel: „Ti jsou naivní! Na jednom pultíku léky na všechno? Haha!“
Jenže ten bylinkář bezpochyby dokázal mnoha lidem pomoci, byť třeba i díky placebo efektu. A trocha té reklamy? Jako by to tady bylo jiné!
A kdyby jen to. Zrovna na mne z novin vypadla reklama na doplňky stravy. Vůbec jsem netušil, kolik jich je a na co všechno zabírají! Na bolesti kloubů, vypadávání vlasů, problémy se srdcem, s ledvinami i s prostatou atd. atd. Samozřejmě bystří myšlení a obnovují mužnou sílu...
Zkrátka, poradí si snad s úplně každým problémem. A pak se, prosím, Afričanům pošklebujme!
Psáno pro pražskou mutaci týdeníku Sedmička
Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.
Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
