Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Fragment 13

Miroslav Bobek  |  20. 01. 2011


Poštou zvolna docházejí poslední přání k novému roku. Minulý týden se mi na stole objevilo i jedno opravdu výjimečné. Je to působivý abstraktní obrázek, ve kterém převažují různé odstíny červené barvy. Jenže není jen tak natištěný na papíře. Jde o originál na plátně!

A navíc, stojí pod ním nápis: „Fragment 13“.

Jmenuje se tak celý ten obrázek? Anebo autor namaloval velké plátno, které rozdělil na neznámý počet fragmentů a jeden z nich poslal i mně? Druhá možnost mi připadá pravděpodobnější a „mému“ fragmentu dodává úplně jinou váhu. Najednou se na něj dívám jinak a hledám v něm něco jiného. Mnohem víc!

Ale to všechno ještě překrývá síla zvědavosti, kterou ve mně Fragment 13 probudil. Z kolika částí se asi skládala celá malba? A kdo dostal ty ostatní? Podle čeho jsme byli vybráni? Vždyť toho, kdo mi část svého díla poslal, vlastně ani moc neznám...

Říkám si, jaké by asi bylo setkání držitelů všech částí obrazu. Co by nás spojovalo a co rozdělovalo?

Moje představivost se však dál nezadržitelně rozbíhá a za třináctým fragmentem náhle cítím námět na komedii – anebo detektivku! Co když ty kousky malířského plátna znamenají něco podobného jako pozvání k Owenovým z Deseti malých černoušků?! Třeba s námi všemi má kdosi nějaký neznámý záměr...

Ale zpátky na zem. Napadá mě jiná otázka: proč jsem zrovna já dostal Fragment číslo třináct?!

 

Psáno pro pražskou mutaci týdeníku Sedmička 


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.