Cirkus 1943

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  24. 06. 2010


Pozvání do prezidentského paláce nedostávám každý den. Po pravdě, dostal jsem ho jen jednou, a to zrovna před pár dny v Udmurtsku na předhůří Uralu.

Při vstupu do prezidentského paláce v udmurtském Iževsku nebylo povinné projít bezpečnostním rámem, zato se jako nezbytné ukázalo prohlédnout si malé muzeum. V něm je na několika panelech zachycena celá historie Udmurtska od jeho připojení k Rusku před 450 lety až po nynější budování Udmurtské republiky. I v tomto spoře pojatém přehledu dominují informace o zbrojní výrobě, která tu začala před čtvrt tisíciletím a jejímž nejznámějším produktem jsou samopaly Kalašnikov.

Mezi záběry slévačů, strojů a zbraní mě zaujala fotografie, na níž je zachycena budova iževského cirkusu postaveného v roce 1943. Nikdy by mě nenapadlo, že Rusové byli sto uprostřed války stavět cirkusy!

Po prohlídce muzea následovalo setkání s prezidentem. K mému překvapení ve svém projevu zmínil, že první, co udělal po uchopení moci bylo to, že –  postavil nový cirkus. Největší v Rusku!

Ano, cirkus je v Rusku důležitá a v Udmurtsku asi vůbec nejdůležitější kulturní instituce – a to nejspíš od té doby, co tam v roce 1943 postavili novou arénu. Kdo o hladu, v nejhorším běsnění druhé světové války buduje cirkus, ten přece musí zvítězit!

Odebrali jsme se k obědu, kterého se účastnili i členové udmurtské vlády. Už mě nemohlo překvapit, čím se pochlubil ministr kultury. Ještě nedávno řediteloval cirkusu.

 

Psáno pro pražskou mutaci týdeníku Sedmička


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.




Přihlášení k newsletteru