Manuál k životu

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  14. 01. 2010


Při přebírání zoo mě zavalily faktury, předpisy, smlouvy – a také manuály. Zatím jsem otevřel jenom jeden, k fotoaparátu.

„Paměťová karta,“ píše se na straně tři. „Hrozí nebezpečí náhodného polknutí. Dojde-li k takovéto situaci, ihned vyhledejte lékařskou pomoc.“
Jistě, výrobce se kryje pro případ, že by jeho výrobek používal úplný … jak to jen napsat… úplný ignorant. Nic by se však nemělo přehánět.
„Fotoaparát přestaňte ihned používat v případě, že z něj vychází kouř!“
Hm…
Výrobci spotřebního zboží nás učí, jak se nezadusit paměťovou kartou a jak neuhořet při požáru fotoaparátu… Jenže co si máme počít v sice běžných, ale neskonale složitějších životních situacích?
Příručky typu „Jak zbohatnout“ nebo „Jak ovládnout čas“ nám nepomohou. Většinou si musíme poradit hned a sami… Troufám si tvrdit, že neuděláme chybu, jednáme-li na základě toho, co nám dokolečka opakovali a vtloukali do hlav naši rodiče.
Byla to otrava - ale právě z jejich rad se nám v hlavách skládá skutečný manuál k životu.
A važme si toho, když si tenhle jediný opravdu důležitý manuál můžeme u svých rodičů ještě průběžně doplňovat!

 

Psáno pro pražskou mutaci týdeníku Sedmička


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.




Přihlášení k newsletteru