Pátráme po osmi zmizelých filmech

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  15. 04. 2023


Třináct filmů, které si k nám našly cestu z Rakouského filmového muzea, nám poskytlo velké množství informací o podobě i fungování Zoo Praha ve 30. letech. Tím více vzrušující je zjištění, že těchto filmů patrně existovalo – či stále ještě existuje – podstatně víc. Snad až jedenadvacet! Víme to díky bádání historičky dr. Kateřiny Jíšové z Archivu hl. m. Prahy, jíž se o autorovi filmů plk. Ing. Josefu Zelinkovi (1893–1948) a jeho manželce Heleně (1892–1952) podařilo zjistit překvapivé množství informací.

Plukovník Zelinka skvěle zachytil podobu i fungování Zoo Praha ve 30. letech. Zde hroch Petr s chovatelem v původním pavilonu tlustokožců, který stával na místě dnešní expozice lemurů; v pozadí je vidět správní budova zoologické zahrady. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea Plukovník Zelinka skvěle zachytil podobu i fungování Zoo Praha ve 30. letech. Zde hroch Petr s chovatelem v původním pavilonu tlustokožců, který stával na místě dnešní expozice lemurů; v pozadí je vidět správní budova zoologické zahrady. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Velmi mne zaujal hned jeden z jejích prvních poznatků, a sice že na svatbě Zelinkových svědčil švagr nevěsty, zubní lékař MUDr. Jaromír Křečan. Ten se stal uznávaným specialistou na zubní klinice prof. MUDr. Jana Jesenského, přičemž prof. Jesenský často docházel do vyhlášeného salonu Jarmily Klatovské, dcery zakladatele Zoo Praha prof. Jiřího Jandy. Sám dr. Křečan také s oblibou trávil čas ve společnosti, zejména umělecké. Tyto vazby by nám snad mohly osvětlit, jak se Zelinkovi dostali do blízkosti prof. Jandy a navázali s ním – jak je vidět ve filmových záběrech – dosti důvěrný vztah. Současně je ovšem nutné dodat, že také sami Zelinkovi se nacházeli ve středu společenského dění. Jejich bydliště, Salvátorská 8, bylo sídlem obou švagrů Heleny Zelinkové: Již zmíněného dr. Křečana a především nakladatele Jana Štence, u kterého se scházeli nejlepší umělci i další významné osobnosti té doby.

Výzkum dr. Jíšové odhalil také mnoho dalších zajímavostí a souvislostí, ale z mého pohledu je nejdůležitější v úvodu zmíněná číslovka jednadvacet. Tedy skutečnost, že filmů natočených plk. Zelinkou bylo možná nikoli třináct, ale dvacet jedna. Vyplývá to ze soupisu majetku, který byl zpracován po smrti Heleny Zelinkové v říjnu 1952. V něm jsou vedle mnoha jiných položek uvedeny:

13) 1 projektor zn. Pathé Vox 9/5 mm …….. 8.000.–
14) 21 kulatých krabic a 200.– …………….. 4.200.–
15) 1 plátno nástěnné k promít. přístroji ….... 120.–
Všechny oceněné věci převzala pí Jarmila Výborná.

Ve třinácti z jednadvaceti kulatých krabic bylo bezpochyby uloženo třináct filmů, které jsou dnes v Rakouském filmovém muzeu. Ve zbylých osmi krabicích snad bylo dalších osm kotoučů – a ty by nás samozřejmě nesmírně zajímaly. Nacházejí se v nějaké sbírce? Vlastní je potomci jejich dědičky, sestry plk. Zelinky paní Jarmily Výborné? Jsou někde na prodej? Anebo se nenávratně ztratily?

Budeme samozřejmě vděčni za jakoukoli informaci. Filmy by nejspíš byly ve formátu Pathé o šířce 9,5 mm a s perforací mezi políčky. A pravděpodobně by je uvozovalo logo plk. Zelinky: Z v kroužku. 


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru