Česká stopa ve střední Africe

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  30. 04. 2022


Snažím se vybavit si, kolikrát jsem ve střední Africe narazil na českou stopu. Mockrát to nebylo. Asi nejvíc mi utkvěl polorozpadlý Zetor v hlubinách Konga. Ale nedávno se přede mnou v Kamerunu vynořila ještě zcela jiná česká stopa.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Naší únorové cesty se účastnil i kolega Karel Kodejš. Jeho hlavním úkolem bylo přivézt do nového pavilonu goril v naší zoo velké nosatce Rhynchophorus phoenicis, jejichž larvy patří ve střední Africe k oblíbeným lahůdkám. Karel pochopitelně využil příležitosti a během našeho pobytu na okraji Biosférické rezervace Dja, v Somalomo, svítil po nocích UV světlem, aby na ně přilákal hmyz. A hned jedním z jeho prvních úlovků se stal velký noční motýl s tělem i křídly pokrytými jemňounkými chloupky. Nádherný tvor! Ještě než ho Karel pustil zpět na svobodu, ve světle baterky jsem si ho alespoň mobilem vyfotografoval. Snad i ze snímku je patrné, že vypadal jako ze sametu.

„Sametového“ motýla nebylo těžké přiřadit k martináčům, ale na určování do druhu došlo až po návratu do Yaoundé. Když jsem se dostal na internet, nahrál jsem fotografii do aplikace iNaturalist. Kupodivu už po pár hodinách se u ní objevila determinace: Lobobunaea melichari.

Ovšemže druhové vědecké jméno melichari vzbudilo mou pozornost. Pár kliknutími jsem zjistil, že tento druh martináče popsal teprve před deseti lety, v roce 2012, entomolog Thierry Bouyer z Belgického královského institutu přírodních věd. A stalo se tak na základě exemplářů, které v roce 2008 přivezl ze Středoafrické republiky český sběratel Tomáš Melichar! Teprve tehdy se mi to konečně spojilo. Vždyť s tímto výjimečným znalcem lišajů jsem se dokonce i potkal, a to v Příbrami, kde je v domě Natura vystavena část jeho obrovské sbírky…

Pro tenhle článek už jsem měl vymyšlenou pointu. Něco ve smyslu, že martináč Melicharův ze Somalomo pro mne znamená ještě lepší českou stopu v nitru Afriky než úvodem zmíněný zrezivělý Zetor. Bohužel však tato pointa nepřečkala střet s realitou. Po mém návratu do Prahy specialista na martináče Stefan Naumann vyslovil názor, že jde spíše o druh Lobobunaea goodii nebo L. sangha. Škoda... Ale aspoň mě nemusí tolik mrzet, že jsem si toho nádherného motýla nevyfotografoval opravdu pořádně.

 

Psáno pro MF Dnes


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru