Česká stopa ve střední Africe

Sloupky Miroslava Bobka


Snažím se vybavit si, kolikrát jsem ve střední Africe narazil na českou stopu. Mockrát to nebylo. Asi nejvíc mi utkvěl polorozpadlý Zetor v hlubinách Konga. Ale nedávno se přede mnou v Kamerunu vynořila ještě zcela jiná česká stopa.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Snažím se vybavit si, kolikrát jsem ve střední Africe narazil na českou stopu. Mockrát to nebylo. Asi nejvíc mi utkvěl polorozpadlý Zetor v hlubinách Konga. Ale nedávno se přede mnou v Kamerunu vynořila ještě zcela jiná česká stopa.

Naší únorové cesty se účastnil i kolega Karel Kodejš. Jeho hlavním úkolem bylo přivézt do nového pavilonu goril v naší zoo velké nosatce Rhynchophorus phoenicis, jejichž larvy patří ve střední Africe k oblíbeným lahůdkám. Karel pochopitelně využil příležitosti a během našeho pobytu na okraji Biosférické rezervace Dja, v Somalomo, svítil po nocích UV světlem, aby na ně přilákal hmyz. A hned jedním z jeho prvních úlovků se stal velký noční motýl s tělem i křídly pokrytými jemňounkými chloupky. Nádherný tvor! Ještě než ho Karel pustil zpět na svobodu, ve světle baterky jsem si ho alespoň mobilem vyfotografoval. Snad i ze snímku je patrné, že vypadal jako ze sametu.

„Sametového“ motýla nebylo těžké přiřadit k martináčům, ale na určování do druhu došlo až po návratu do Yaoundé. Když jsem se dostal na internet, nahrál jsem fotografii do aplikace iNaturalist. Kupodivu už po pár hodinách se u ní objevila determinace: Lobobunaea melichari.

Ovšemže druhové vědecké jméno melichari vzbudilo mou pozornost. Pár kliknutími jsem zjistil, že tento druh martináče popsal teprve před deseti lety, v roce 2012, entomolog Thierry Bouyer z Belgického královského institutu přírodních věd. A stalo se tak na základě exemplářů, které v roce 2008 přivezl ze Středoafrické republiky český sběratel Tomáš Melichar! Teprve tehdy se mi to konečně spojilo. Vždyť s tímto výjimečným znalcem lišajů jsem se dokonce i potkal, a to v Příbrami, kde je v domě Natura vystavena část jeho obrovské sbírky…

Pro tenhle článek už jsem měl vymyšlenou pointu. Něco ve smyslu, že martináč Melicharův ze Somalomo pro mne znamená ještě lepší českou stopu v nitru Afriky než úvodem zmíněný zrezivělý Zetor. Bohužel však tato pointa nepřečkala střet s realitou. Po mém návratu do Prahy specialista na martináče Stefan Naumann vyslovil názor, že jde spíše o druh Lobobunaea goodii nebo L. sangha. Škoda... Ale aspoň mě nemusí tolik mrzet, že jsem si toho nádherného motýla nevyfotografoval opravdu pořádně.

 

Psáno pro MF Dnes


 

Kontrolní výlov sádek v Zoo Praha. Na snímku je kurátor plazů, obojživelníků a ryb Petr Velenský. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha hlásí další úspěch v záchraně karase obecného. Do nedávna běžnou, avšak dnes u nás kriticky ohroženou rybu se v rybnících Českého rybářského svazu podařilo rozmnožit na desítky tisíc jedinců. Vedle neustálých...

Ďábly medvědovité alias „tasmánské čerty“ můžete pozorovat ve venkovní expozici Darwinova kráteru ve spodní části zahrady. Foto: Petr Hamerník

V sobotu 24. října bude program v Zoo Praha patřit zvířecím obyvatelům Austrálie a Tasmánie. Přijďte poznat zblízka zástupce některých ikonických druhů nejmenšího kontinentu, získat mnoho nových poznatků a nebo si vyzkoušet,...





Foto: Jaroslav Šimek

Zoo Praha se intenzivně věnuje ochraně druhů v lidské péči i v místech jejich přirozeného výskytu.

 

 

Přihlášení k newsletteru