Krátce ze zavřené zoologické zahrady

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  21. 03. 2020


Trochu jsem váhal, jestli se dnes hodí psát o zavřené zoologické zahradě, ale tohle je koneckonců Zoopisník – a jak se opakovaně přesvědčuji, dost lidí zajímá, co se u nás teď děje.

Zatím naštěstí fungujeme bez větších problémů. Mnoho našich zaměstnanců zůstává doma a v areálu zoo pracují hlavně ti, kdo mají na starost zvířata a nejzákladnější provoz: kurátoři, chovatelé, veterinář, krmiváři, údržbáři a podobně. Hrubým odhadem je nyní v zahradě ve srovnání s obvyklým stavem asi třetina pracovníků. K nim ovšem musíme připočíst zaměstnance stavebních firem, kteří pracují hned na několika projektech, z nichž nejrozsáhlejší je stavba nového pavilonu goril. Jenže vyvstává otázka, jak dlouho bude výstavba ještě pokračovat…

Nejvíc nás trápí, jak v příštích týdnech zajistit péči o nejnáročnější zvířata. Jako příklad lze uvést slony. Jejich chovatelé jsou špičkoví profesionálové, kteří dokonale znají své svěřence a ti naopak znají je. Představa, že „slonaři“ uvíznou v karanténě, byla zejména pro kurátora Pavla Brandla noční můrou už v době, kdy se ještě všude psalo o nevýznamné chřipečce. Proto jsou naši slonaři – ale obdobně i chovatelé na některých jiných pracovištích – rozděleni do dvou týmů, které spolu nepřijdou do styku. Kdyby jeden tým šel do karantény, zastoupil by ho druhý. Současně se ale připravujeme i na krizovou variantu, kdy by musely být nahrazeny oba týmy. Nezastírám, že zrovna ve sloninci by to v situaci, kdy tam očekáváme hned dva porody, byl velký problém.

Život našich zvířat jde dál, epidemie neepidemie. Hned minulý pátek, v první den, kdy byla zoo pro veřejnost uzavřena, se u lemurů narodila dvojčata. Mláďata však téměř každým dnem přibývají také  u dalších savců, stejně jako ptáků a plazů. Někde se zas objevují snůšky a třeba u ledních medvědů zrovna probíhá prvotní fáze rozmnožovacího cyklu.

Aby naši příznivci mohli sledovat alespoň střípky z nynějšího dění v Zoo Praha, začal jsem pro ně spolu s chovateli natáčet každý den několik krátkých videí. Dokonce jsme pro tato videa zřídili speciální kanál, takže jsou z nás zoo-youtubeři. Přinejmenším mně to současně pomáhá zahánět tísnivý pocit z prázdné zoologické zahrady.


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru