Krátce ze zavřené zoologické zahrady

Sloupky Miroslava Bobka


Trochu jsem váhal, jestli se dnes hodí psát o zavřené zoologické zahradě, ale tohle je koneckonců Zoopisník – a jak se opakovaně přesvědčuji, dost lidí zajímá, co se u nás teď děje.

Trochu jsem váhal, jestli se dnes hodí psát o zavřené zoologické zahradě, ale tohle je koneckonců Zoopisník – a jak se opakovaně přesvědčuji, dost lidí zajímá, co se u nás teď děje.

Zatím naštěstí fungujeme bez větších problémů. Mnoho našich zaměstnanců zůstává doma a v areálu zoo pracují hlavně ti, kdo mají na starost zvířata a nejzákladnější provoz: kurátoři, chovatelé, veterinář, krmiváři, údržbáři a podobně. Hrubým odhadem je nyní v zahradě ve srovnání s obvyklým stavem asi třetina pracovníků. K nim ovšem musíme připočíst zaměstnance stavebních firem, kteří pracují hned na několika projektech, z nichž nejrozsáhlejší je stavba nového pavilonu goril. Jenže vyvstává otázka, jak dlouho bude výstavba ještě pokračovat…

Nejvíc nás trápí, jak v příštích týdnech zajistit péči o nejnáročnější zvířata. Jako příklad lze uvést slony. Jejich chovatelé jsou špičkoví profesionálové, kteří dokonale znají své svěřence a ti naopak znají je. Představa, že „slonaři“ uvíznou v karanténě, byla zejména pro kurátora Pavla Brandla noční můrou už v době, kdy se ještě všude psalo o nevýznamné chřipečce. Proto jsou naši slonaři – ale obdobně i chovatelé na některých jiných pracovištích – rozděleni do dvou týmů, které spolu nepřijdou do styku. Kdyby jeden tým šel do karantény, zastoupil by ho druhý. Současně se ale připravujeme i na krizovou variantu, kdy by musely být nahrazeny oba týmy. Nezastírám, že zrovna ve sloninci by to v situaci, kdy tam očekáváme hned dva porody, byl velký problém.

Život našich zvířat jde dál, epidemie neepidemie. Hned minulý pátek, v první den, kdy byla zoo pro veřejnost uzavřena, se u lemurů narodila dvojčata. Mláďata však téměř každým dnem přibývají také  u dalších savců, stejně jako ptáků a plazů. Někde se zas objevují snůšky a třeba u ledních medvědů zrovna probíhá prvotní fáze rozmnožovacího cyklu.

Aby naši příznivci mohli sledovat alespoň střípky z nynějšího dění v Zoo Praha, začal jsem pro ně spolu s chovateli natáčet každý den několik krátkých videí. Dokonce jsme pro tato videa zřídili speciální kanál, takže jsou z nás zoo-youtubeři. Přinejmenším mně to současně pomáhá zahánět tísnivý pocit z prázdné zoologické zahrady.


 

Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Pohled na zelenou střechu expozice Gobi a přilehlý výběh pro koně Převalského z návštěvnické vyhlídky. Lidem se tento výhled naskytne vedle horní stanice lanové dráhy v Zoo Praha. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha získala 2. místo v soutěži Zelená střecha roku! Oceněným projektem se stal expoziční celek Gobi, který imituje východoasijskou step. Pod jeho vegetační střechou tvořenou travinami, trvalkami a nízkými keři se ukrývají...





Foto: Jaroslav Šimek

Zoo Praha se intenzivně věnuje ochraně druhů v lidské péči i v místech jejich přirozeného výskytu.

 

 

Přihlášení k newsletteru