Šourková žába v Praze. Již od této neděle

Sloupky Miroslava Bobka


V neděli ve 13 hodin otevřeme v Zoo Praha expozici „posvátných žab z jezera Titicaca“. Mohu potvrdit, že jsou to žáby opravdu výjimečné – a nyní se o tom budete moci přesvědčit také vy.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V neděli ve 13 hodin otevřeme v Zoo Praha expozici „posvátných žab z jezera Titicaca“. Mohu potvrdit, že jsou to žáby opravdu výjimečné – a nyní se o tom budete moci přesvědčit také vy.

V Zoo Praha máme od letošního března celkem dvě desítky mladých jedinců, i na nich je ale patrné, že přirovnání velkých vzrostlých vodnic ke zmuchlanému hadru vznášejícímu se ve vodě má své opodstatnění. Tyhle žáby, které nikdy neopouštějí vodní prostředí, mají totiž po stranách těla, na hřbetě a na zadních nohou velké záhyby volné kůže. Kvůli této volné kůži bývá vodnice posvátná někdy označována jako Titicaca scrotum frog, šourková žába.

„Přebytek“ kůže má ovšem dobrý důvod. Vzhledem k tomu, že hladina jezera Titicaca se nachází 3812 metrů nad mořem, obsahuje relativně málo kyslíku. A protože vodnice posvátná dýchá právě silně prokrvenou kůží, musí jí v tomto prostředí využívat co největší plochu. Kožní záhyby tak u ní fungují v podstatě stejně, jako by měla žábry.

Vodnici posvátnou představil před půlstoletím celému světu Jacques-Yves Cousteau. Jeho film Legend of Lake Titicaca (1969) obsahuje fascinující záběry hemžících se vodnic, které byly pořízeny na mělčinách při březích i v hlubinách jezera. Cousteauovi potápěči tehdy zaznamenali až půlmetrové jedince (měřeno s nataženýma nohama) o hmotnosti blížící se jednomu kilogramu. Celkovou početnost vodnice posvátné odhadovali na miliardu!

Dnes podobné záběry nikdo nenatočí. Ostatně již v Cousteauově době ekologickou rovnováhu v jezeře Titicaca zásadně narušoval uměle vysazený pstruh duhový. Později se přidalo znečištění a další negativní faktory. Výsledkem je, že stavy vodnice posvátné poklesly na zlomek původních stavů. Dnes je kriticky ohroženým druhem. (To ovšem místním obyvatelům nebrání v tom, aby ji nepoužívali jako afrodisiakum a léčivo. Z jejího masa si s přídavkem mrkve a dalších přísad mixují speciální zelenavý koktejl.)

Spolu s dalšími spolupracujícími organizacemi se vodnicím posvátným snaží pomoci především Denver Zoo. Tam se také – poprvé na severní polokouli – podařilo předloni tento jedinečný druh rozmnožit. Je pro nás velkou ctí, že část z tohoto odchovu jsme dostali i k nám, do Zoo Praha. Budeme se samozřejmě snažit k přežití vodnice posvátné také přispět – ale bez záchrany jezera Titicaca to v dlouhodobém horizontu bohužel nepůjde.

Upravená verze článku, který vyšel v březnu v MF Dnes.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


 

Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Pohled na zelenou střechu expozice Gobi a přilehlý výběh pro koně Převalského z návštěvnické vyhlídky. Lidem se tento výhled naskytne vedle horní stanice lanové dráhy v Zoo Praha. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha získala 2. místo v soutěži Zelená střecha roku! Oceněným projektem se stal expoziční celek Gobi, který imituje východoasijskou step. Pod jeho vegetační střechou tvořenou travinami, trvalkami a nízkými keři se ukrývají...





Foto: Jaroslav Šimek

Zoo Praha se intenzivně věnuje ochraně druhů v lidské péči i v místech jejich přirozeného výskytu.

 

 

Přihlášení k newsletteru