Prezidenti v pražské zoo

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  27. 01. 2018


Zatímco v televizi běželo volební studio, začal jsem se předminulou sobotu pídit po tom, kdy a které hlavy našeho státu navštívily Zoo Praha. Nyní mám předběžný výsledek. Berte ho jako odlehčení k dnešnímu volebnímu studiu.

V zoologické zahradě doposud přetrvávala domněnka, že prvním a jediným naším prezidentem, který zavítal do Zoo Praha, byl Václav Klaus. Ten skutečně 29. listopadu 2004 otevíral Indonéskou džungli, ale nebyl ani první ani jedinou prezidentskou návštěvou v Zoo Praha. Pravděpodobně alespoň dvě hlavy státu jej předešly.

V Národních listech z 5. května 1939 jsem se pod titulkem „Pan president na vyjížďce“ dočetl následující: „Ve středu dne 3. května po 18. hodině přijel státní president dr. Emil Hácha k návštěvě Zoologické zahrady. Byl uvítán účetním Bogdanovičem a správcem zahrady Michlem, kteří doprovázeli pana presidenta po zahradě. Pan president si s velkým zájmem prohlédl celou zahradu a dal si vše vysvětlit. Po prohlídce zahrady byl pan president uveden do kanceláře, kde podepsal přihlášku za člena Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a stal se členem několika podíly.“

Další moje pátrání v dobovém tisku však již bylo neúspěšné. Naštěstí mi na pomoc přispěchali pamětníci. Díky paní Evě Vančurové, rozené Martincové, která v zoo vyrůstala, jsem se dozvěděl o návštěvě prezidenta Antonína Zápotockého. Podle jejích vzpomínek se byl podívat na šimpanzici Moke, která do Prahy přišla z Konga v květnu roku 1950. Jeden z členů prezidentské ochranky se prý tehdy ve skleníku, kde byla Moke ubytována, propadl do jakéhosi sklípku...

Prozatím tedy vím – byť nikoli se stoprocentní jistotou – o třech prezidentech, kteří se byli podívat v naší zoologické zahradě. Možná se nám časem podaří zjistit, že ji v minulosti navštívily i jiné hlavy státu. Možná.

Především jsem ale zvědav, kdy a jaký prezident k nám přijde příště.


Skřivan, kterého jsem na jaře a v létě vídal, jak se za hlasitého zpěvu třepotá nad polem, již brzo zamíří kamsi do Francie, anebo přes Francii na Pyrenejský poloostrov. Budu mu držet palce.

Po jednom tisíci a padesáti kilometrech cesty jsme zastavili v rumunském městě Drobeta-Turnu Severin a v zapadajícím slunci začali přenášet věci z auta do pokojů hotelu Continental. Tento hotel vybral kolega Antonín Vaidl...




Přihlášení k newsletteru