Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Čekání na návrat „nočních hrdinů“

Miroslav Bobek  |  19. 03. 2017


Loni jsme v Zoo Praha označili satelitními vysílači čtyři kvakoše noční a stali svědky jejich fascinující cesty do zimovišť. Ale protože kvakoše zná jenom málokdo, nejprve stručné představení: Kdysi se těmto nevelkým volavkovitým ptákům říkalo bukači noční, což bylo možná výstižnější než dnešní „kvakoši“. Mají totiž lehce přihrbenou postavu bukačů, ale jsou kontrastně černošedě vybarvení a zdobí je krásná dlouhá péra na hlavě. Svou vizáží jako by patřili do tropů, kam odlétají alespoň zimovat. Kudy a kam létají, o tom se však dosud vědělo pramálo.


Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Naši čtyři trojští kvakoši to změnili. Už první z nich, který vyhnízdil na stromě nad expozicí chápanů, nás velice překvapil. Jeden srpnový den byl ještě v Praze, ale druhý den už se nacházel u italských Benátek. Znamenalo to, že během noci uletěl více než pět set kilometrů! A to byl teprve začátek. Vzápětí pokračoval přes Sardinii do Alžírska a potom při přeletu Sahary zdolal během čtyřiadvaceti hodin bezmála tisíc kilometrů. Celá cesta z Troji do zimoviště v Mali, která měřila zhruba čtyři a půl tisíce kilometrů, mu trvala jenom pět nocí a dnů…

Další dva označení kvakoši postupovali později dokonce ještě rychleji. Jeden z nich doletěl do Nigérie a jeden rovněž do Mali, kde krátce pobýval dokonce i pouhopouhých sedm kilometrů od prvního z našich „nočních hrdinů“. Vzhledem ke vzdálenosti, kterou uletěli z Troji, to snad ani nemohla být náhoda.

Konečně čtvrtý z trojských kvakošů se rozhodl přepsat ornitologickou literaturu a odletěl zimovat do Perského zálivu.

Zkrátka překvapení za překvapením! Nyní s rostoucím napětím čekáme, až se naši „noční hrdinové“ v následujících týdnech vydají na cestu domů. Budou již jen tři, jeden byl patrně zabit v Mali. Snad ti zbývající doletí do Čech v pořádku a odhalí nám přitom další tajemství svého života… Dalo by se například očekávat, že poletí ještě rychleji, než letěli do zimovišť. V každém případě budeme mít možnost sledovat jako pod lupou jeden z nejvíce fascinujících přírodních dějů, který nám jinak zůstává z největší části skryt.

Psáno pro víkendovou MF Dnes


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.