Jak se hrochům čistí zuby?

Novinky u zvířat

Hana Szotkowská  |  19. 02. 2015


Místo kartáčku a zubní pasty pořádná hadice a silný proud vody, který opláchne zbytky jídla a vyčistí vnitřek tlamy. Tak se hrochům čistí zuby! Pravidelný rituál si hroši z pražské zoo Maruška a Slávek náramně užívají, protože je voda zároveň příjemně podrbe na jazyku.

Pravidelný „čistící rituál“ si Slávek náramně užívá. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. Pravidelný „čistící rituál“ si Slávek náramně užívá. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V přírodě s hygienou hrochů pomáhají různé druhy ptáků a ryb, kteří jim čistí případné rány, zbavují je odumřelé nebo poškozené kůže na těle i v oblasti tlamy. V lidské péči nahrazuje ptáky a ryby pravidelné sprchování a drbání, které hroši milují.

Hroch obojživelný má 36 až 40 zubů, nejvýraznější jsou spodní a horní špičáky, které nepřetržitě dorůstají. Ty jsou používány primárně v rámci vzájemných soubojů mezi samci a na obranu. Dle velikosti špičáků a řezáků se také pozná, zdali se jedná o samici či samce. U samců jsou oba typy zubů výrazně větší. Řezáky mohou být velké 60 až 70 cm (z dásně je přitom vidět asi 30 cm zubu).

Hroši mohou mít až 40 zubů, největší jsou spodní špičáky, které v přírodě využívají k soubojům i ochraně. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.


Více k tématu

Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...

Zatímco při partenogenetickém rozmnožování dosahuje líhnivost až 80 %, při pohlavním rozmnožování s oplozením klesá tato šance i pod 60 %. Nově dorazivší vajíčka byla nakladena v květnu a červnu, jejich inkubace bude trvat zhruba sedm měsíců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního...




Přihlášení k newsletteru