Unikátní mláďata rypošů obřích v Zoo Praha

Novinky u zvířat

Jana Ondrejechová  |  18. 12. 2014


Téměř deset let trvalo kurátorovi savců Zoo Praha Pavlovi Brandlovi a jeho týmu, než se jim podařilo odchovat mláďata rypoše obřího. Jejich dlouhodobé úsilí se nakonec vyplatilo a v říjnu se narodila celkem tři mláďata tohoto bizarně vypadajícího podzemního hlodavce. Zoo Praha je může nyní návštěvníkům ukázat jako jediná zoo v Evropě.

Hlodáky rypošům obřím umožňují prokousávat si cestu zemí, aniž by se jim dostala hlína do tlamy. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Hlodáky rypošům obřím umožňují prokousávat si cestu zemí, aniž by se jim dostala hlína do tlamy. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Rypoši obří představují zvláštní skupinu afrických hlodavců, kteří se přizpůsobili životu v podzemí. Válcovité tělo s krátkýma nohama se skvěle hodí pro pohyb těsnými tunely, velké dopředu trčící hlodáky jim umožňují prokousávat si cestu zemí. Místo zraku, který ve tmě nemají jak uplatnit, se řídí skvělým čichem a v tunelech se orientují podle vnímání otřesu, magnetismu a zvuků. Další zvláštností je jejich společenský život – jejich kolonie připomínají kolonie eusociálního hmyzu. Ve skupině je totiž jediná samice, která se rozmnožuje, a ostatní jedinci razí chodby a vyhledávají potravu.

V zoologických zahradách bývají rypoši k vidění jen zřídka, vybudovat pro ně vhodnou expozici je totiž náročné. V pražské zoo obsadili potemnělou vitrínu v pavilonu Afrika zblízka, která svým vzhledem napodobuje průřez systémem podzemních tunelů.


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru