Comeback vzácné Afričanky

Novinky u zvířat

Michal Šťastný  |  12. 11. 2013


Ve výběhu nedaleko Údolí slonů se zabydluje mimořádně cenná samice hyeny čabrakové. Snahou pražské zoo je pokusit se o obnovu světově proslulého chovu tohoto druhu.

Zoo Praha je nejtradičnějším chovatelem hyen čabrakových v Evropě. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha Zoo Praha je nejtradičnějším chovatelem hyen čabrakových v Evropě. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Chov hyen čabrakových v zoologických zahradách je mimořádně náročný. Je velmi těžké sestavovat chovné páry, samice většinou nedovedou své potomky odchovávat. Dospělá hyena čabraková, chovateli přezdívaná Afričanka, přišla do Prahy v roce 2008 z Jihoafrické republiky. Za účelem úspěšného odchovu však o rok později odcestovala do britského Port Lympne. „Podařilo se a Afričanka se skutečně rozmnožila. Stala se druhou samicí mimo Afriku, které se podařilo samostatně odchovat své potomky,“ uvádí Pavel Brandl, kurátor savců v Zoo Praha.

Návratem Afričanky do Česka se zoo snaží navázat na světové úspěchy a obnovit tradiční chov v Zoo Praha. Partnerem Afričanky se stane pražský samec Pláša, který pochází také z volné přírody.

„Staronová obyvatelka pražské zoo se zatím pozvolna seznamuje s prostorným výběhem i zázemím expozice. Svým vzezřením připomíná Tinu Turner v té nejlepší formě. Rozevlátý účes mají úplně stejný; a té energie! Už se nemůžu dočkat jejího comebacku,“ glosuje příchod hyeny ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Pražská zoo chová hyeny čabrakové od roku 1967. První mládě se povedlo odchovat v roce 1972, šlo však o umělý odchov. Světově unikátní jsou pražské přirozené odchovy z konce minulého století.

Hyena čabraková obývá suché oblasti jihozápadní Afriky. Žije v rodinných klanech tvořených matkou a jejími mláďaty, dospělí samci jsou samotáři. Jsou to mrchožrouti, kteří v přírodě plní důležitou roli zdravotní policie. Díky mimořádně silným čelistem dovedou rozdrtit i nejsilnější kosti velkých zvířat, které takřka beze zbytku stráví. V zoologických zahradách jsou chovány zcela raritně.

 


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru