Filip a Pagy v novém domově

Novinky u zvířat

09. 06. 2010


19. dubna se přestěhovali orangutani sumaterští Filip a Pagy z Indonéské džungle do nového pavilonu lidoopů v bratislavské zoo. Oba samci, potomci pražských rodičů Kámy a Upity, byli již ve věku, kdy je načase opustit původní rodinu.

Orangutani Filip (* 2000) a Pagy (*2001) se narodili v Zoo Hodonín. V Praze byli od roku 2004, kdy byl otevřen pavilon Indonéská džungle. V posledních době byli oba puberťáci již odděleni od matky, neboť svou přítomností u ní narušovali běžný reprodukční cyklus. Evropský koordinátor chovu orangutanů a komise Evropského chovného programu (EEP) již před několika lety navrhli Bratislavu jako možné zařízení, kde by naši samci mohli absolvovat přechodné období, než budou jakožto dospělí samci zařazeni do chovu.

Foto: Pavel Brandl

Filip, (c) Pavel Brandl

Orangutan sumaterský je druh lidoopa s pravděpodobně nejhorší prognózou vývoje velikosti populace v přírodě, takže každý jedinec v chovu v lidské péči je velmi důležitý. Filip a Pagy jsou navíc jediní potomci orangutana Kamy, jehož rodiče pocházeli z volné přírody. Z genetického hlediska patří tedy oba bratři k velmi cenným jedincům. Až překonají jinošská léta, měli by se stát chovnými samci pro některé renomované chovatelské zařízení.

Transport do bratislavské zoo probíhal dobře, jen překvapivě Pagy, který byl dosud z dvojice tím odvážnějším a podnikavějším, byl trochu vylekaný. Oba orangutany doprovázela na cestě jejich stálá chovatelka Denisa, která s nimi strávila i první dny v novém domově. A že to nebylo zprvu jednoduché…

Přivykání orangutanů na nové podmínky je obtížnější než u jiných lidoopů. Teprve po šesti týdnech si oba orangutani zvykli na všechny zákonitosti a vztahy nového prostoru a akceptovali prvky denní chovatelské rutiny, jako je například přecházení mezi expozicí a odstavnými boxy. Navíc oba se stali "testéry" nového zařízení – svou aktivitou odzkoušeli všechna lana a úchyty a stali se tak tou nejlepší „kolaudační komisí“.

  

Orangutani Filip a Pagy se v Bratislavě zabydleli, (c) Pavel Brandl

Díky navázání pozitivního kontaktu s oběma samci je nyní již možné je bez zbytečného stresu jejich zavření v boxech. Dalším krokem bude vypuštění do venkovního výběhu - až k němu dojde, budeme moci proces adaptace Filipa a Pagyho považovat za ukončený.

Přejmě jim tedy oběma úspěšné překonání hranic dospívání a možná v budoucnu nashledanou - vždyť z jednoho z nich se může stát příští chovný samec v pražské zoo - a Kamův rod tak bude žít v Tróji dál.

Pavel Brandl, kurátor savců

Filip a Pagy v novém domově


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru