OTEVŘENÍ EXPOZIC VODNÍ SVĚT A OPIČÍ OSTROVY - 14. 8. 2005

Novinky u zvířat

14. 08. 2005


OTEVŘENÍ EXPOZIC VODNÍ SVĚT A OPIČÍ OSTROVY

Je příznačné, že téměř přesně tři roky po ničivé povodni otvírá pražská zoo expozici s takovým názvem – Vodní svět. Projekt vznikl v dolní části zoo v souladu s aktualizovaným Generelem rozvoje a výstavby Zoo Praha po povodni 2002.

Koncepce Vodního světa a Opičích ostrovů, jejímž autorem je PhDr. Petr Fejk, ředitel Zoo Praha, počítá s takovým pojetím celého území, které podpoří přírodní ráz krajiny a zároveň nevyžaduje stavbu složitých a náročných ubikací či expozic.

Druhové složení zastoupených živočichů je voleno tak, aby se jednalo buď o druhy na vodu přímo vázané, nebo naopak o takové, pro které je voda přirozenou bariérou. Do první skupiny patří ptáci (plameňáci, pelikáni, vrubozobí) a savci (tapíři, kapybary, sitatungy). Druhá skupina je zastoupena opicemi (lemuři, chápani, guerézy a další), pro které zde budou vybudovány ostrovy a jejichž expozice budou sloužit v této části zoo jako sezonní. V jednotlivých expozicích dominují vodní plochy (celkem více než 300 m dlouhý vodní příkop), ubikace pro zvířata jsou řešeny jako jednoduché stavby "maskované" přírodními materiály. Součástí návštěvnického prostoru je také odpočinkové místo s občerstvením a 230 m dlouhá vyhlídková cesta z akátového dřeva.

Koncepce: PhDr. Petr Fejk

Rekonstrukce inženýrských sítí: BOSTAS

Hrubé stavby ubikací: ELIS

Výtvarné řešení objektů: Tereza Melenová

Výtvarná koncepce celého areálu: akad. malíři Roman Hudziec a Kryštof Krejča.

Druhové složení v den otevření expozic:

Vodní svět - tapír jihoamerický, sitatunga, plameňák růžový

Opičí ostrovy - gueréza pláštíková, chápan středoamerický, lemur vari červený (již o týden dříve byly otevřené ostrovy pro lemury kata a kotuly veverovité)

 

 

 

 

 

 

Hosty, kteří přestřihli pásku a zároveň obstarali hudební program, byli  zpěváci Karel Černoch, Magda Malá a Pavel Vítek.

OTEVŘENÍ EXPOZIC VODNÍ SVĚT A OPIČÍ OSTROVY - 14. 8. 2005


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru