V Zoo Praha se narodila trojčata ohrožených pekariů Wagnerových

Novinky u zvířat

Nikola Dostálková  |  07. 04. 2025


Poprvé v historii se mohou návštěvníci Zoo Praha podívat na trojčata pekariů Wagnerových. Ti byli ještě v sedmdesátých letech považováni za vyhynulá a prehistorická zvířata. V domovině Jižní Ameriky jich dnes kvůli odlesňování přežívá jen pár tisíc, každé mládě je tak skvělou zprávou nejen pro evropský chov. Prvně pražská zoo rozmnožila tento druh s pevnými rodinnými vazbami v roce 2019 – jako třetí v Evropě.

Pekari Wagnerovy nejčastěji lidé zahlédnou ve výběhu v expozičním celku Pláně, jak se vyhřívají ve slunečních paprscích. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha Pekari Wagnerovy nejčastěji lidé zahlédnou ve výběhu v expozičním celku Pláně, jak se vyhřívají ve slunečních paprscích. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Skořicově hnědá mláďata velmi dobře prospívají. Péči nezastává pouze matka, ale dohlíží na ně i ostatní členové stáda. „Často leží mezi dospělými, nebo dokonce na jejich hřbetech. Skupina tak své potomky starostlivě chrání,“ říká Jan Marek, vrchní chovatel kopytníků Zoo Praha. „Pekariové se také umí dorozumívat pestrou škálou zvuků a ostře bránit území před vetřelci.“

Populace pekariů Wagnerových, nejohroženějších ze všech pekariů, byla objevena v roce 1972 na pomezí Argentiny, Bolívie a Paraguaye. Do té doby byly známy pouze jejich fosilní pozůstatky. Na jižním americkém kontinentu zastávají podobnou roli jako jejich prasatovití příbuzní. Na rozdíl od nich však umí výrazně naježit srst a zvětšením objemu hrozit predátorům.

Zoo Praha chová pekariho Wagnerova od roku 2016 a ještě téhož roku začala podporovat i paraguayskou nevládní organizaci El Centro Chaqueño para la Conservación e Investigación (CCCI), jejímž cílem je zachování vzácného druhu v místě jeho přirozeného výskytu v oblasti Gran Chaco.

Přírůstky narozené 26. března se zatím drží matky a pijí pouze mléko. Už za pár týdnů si s dospělými začnou pochutnávat třeba na řapíkatém celeru, salátu, řepě nebo bramborách. Brzy se také začnou více osamostatňovat a prozkoumávat výběh.

Jako ostatní mláďata i malí pekariové Wagnerovi tráví nejvíce času pitím mléka, spánkem a také se učí chování ve stádě. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Jako ostatní mláďata i malí pekariové Wagnerovi tráví nejvíce času pitím mléka, spánkem a také se učí chování ve stádě. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha 

 

 


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru