Dynamika gorilí skupiny v Centru Méfou

Novinky u zvířat

Nikola Dostálková  |  18. 12. 2024


Gorily nížinné chová Zoo Praha ve svém areálu na dvou místech. V Rezervaci Dja žije chovná skupina s mláďaty v čele se stříbrohřbetým samcem Kisumem. Původní pavilon, Centrum Méfou, obývá stříbrohřbetý samec Richard spolu se svými syny Nuruem a Kiburim. Tvoří tak podobně jako v přírodě tzv. bakalářskou skupinu různého stáří.

Gorilí samec Richard, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Gorilí samec Richard, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Mladí gorilí samci kolem osmého až devátého roku dorůstají velikosti dospělé samice. Mezi dvanáctým až patnáctým rokem života se u dosud černohřbetých samců začne na zádech objevovat stříbrná srst. Dospívání už je patrné i u našich mladých samců, čtrnáctiletého Kiburiho a skoro dvanáctiletého Nurua. Třiatřicetiletému Richardovi se tak co do vzrůstu a síly brzy vyrovnají.

Přestože plně dospělí budou až kolem osmnáctého roku života, zejména Kiburi s přírůstkem váhy získal i větší sebevědomí a začíná si se svým otcem měřit síly, v čemž ho podporuje i jeho mladší bratr Nuru. Richard však z pozice dominantního samce zatím ustoupit nehodlá. Návštěvníci tak mohou v pavilonu občas zaznamenat jejich vzájemné šarvátky. Ačkoli se mohou lidskému oku zdát drsné, na gorilí poměry se jedná pouze o mírné výpady, ze kterých si samci odnáší jen nanejvýš povrchové oděrky.

Chovatelé dynamiku skupiny sledují a v případě nutnosti jsou připraveni zasáhnout. Přestože jsou podobné třenice mezi samci přirozené, chovatelé se jim snaží předcházet.

Pravidelní návštěvníci si tak mohli všimnout změn režimu, které pomáhají zamezit napětí v pavilonu. Jedná se například o obměnu pořadí, ve kterém vchází Richard a jeho synové do zázemí na krmení. Pokud by se vztahy v pavilonu vyostřovaly, mohli by chovatelé vypouštět gorily do expozice rozdílnými vchody nebo krmit mladší samce v protipovodňové věži. Jak si mezi sebou samci nakonec ustanoví hierarchii, zatím nelze předvídat. Pokud by situace dlouhodobě narušovala pohodu zvířat, je připraveno několik řešení. Možností je například i oddělení jednoho ze synů a jeho přesunutí do expozice v pavilonu Rezervace Dja, kterou v současné době obývají kočkodani Brazzovi a štětkouni afričtí, a jeho následný odchod do bakalářské skupiny v jiné zoologické zahradě.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha 

 


Mládě se často zdržuje v blízkosti rodičů. Zde ho doprovází matka Vendulka (nalevo) i otec Vendelín (uprostřed). Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je výjimečně k vidění mládě zoborožce kaferského. Obvykle probíhá odchov tohoto majestátního afrického ptáka v zázemí, avšak letos pustili chovatelé mládě ven nezvykle brzy. Drobný risk se vyplatil. Malý zoborožec...

Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha přišla na svět mláďata tří druhů hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy...




Přihlášení k newsletteru