Pražská slůňata dělají nebývalé pokroky ve veterinárním tréninku

Novinky u zvířat

Alena Maděrová  |  26. 10. 2022


Dvouletá slůňata Lakuna a Amalee jsou už zkušená ve veterinárním tréninku. Ten podstupují nejmladší členky stáda spolu se svými matkami Tamarou a Janitou. Nácvik hned několika povelů – od kontroly klů až po vypláchnutí chobotu – zvládají bravurně po pouhém roce tréninku v chráněném kontaktu, což je v evropských chovech ojedinělé.

Vrchní chovatel Martin Kristen při kontrole tlamy sloní samičky Lakuny. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha Vrchní chovatel Martin Kristen při kontrole tlamy sloní samičky Lakuny. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Pravidelný veterinární trénink je důležitý kvůli prevenci, kdy každodenní kontrolou můžeme odhalit potenciální zdravotní problém, navíc nacvičené veterinární úkony jsou pak pro zvířata pouhou rutinou, a nikoli stresujícím podnětem,“ vysvětluje význam práce se slony jejich vrchní chovatel Martin Kristen.

Nácvik probíhá v chráněném kontaktu, kdy chovatele a slona dělí ochranná přepážka. Ta byla pro slůňata speciálně navržena s flexibilními výměnnými úpony, aby mohla „růst“ spolu s nimi. Výhodou je i to, že je otevřena a plně propojena se stájí sloních samic. Trénink matky a slůněte díky tomu může probíhat současně a samice má možnost si svého potomka kdykoli zkontrolovat. Spolupráce se zvířaty je zcela dobrovolná, pokud se jim zrovna cvičit nechce, tak od kontaktní stěny jednoduše odejdou.

„Abychom je motivovali, odměňujeme slůňata v průběhu tréninku kousky ovoce, především oblíbenými banány. K lepšímu pochopení povelů používáme například klikr, jehož zvučné kliknutí upozorní zvíře na správné splnění povelu, či tzv. target, pomocí kterého dotykem naznačíme, co má slon udělat,“ nastiňuje průběh tréninku Kristen.

Při ranním mytí chovatelé také kontrolují zdravotní stav zvířete. Na snímku slůně Amalee. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Nejdůležitější je každodenní mytí slonů pomocí tlakové sprchy, která nejen pečuje o citlivou sloní pokožku, ale rovněž umožňuje chovatelům prohlédnout celé tělo zvířete a vyhodnotit i jeho zdravotní stav. Každé ráno proto kontrolují slonům uši, tlamu i nehty. Pohybovým tréninkem zase poznají, zda nemá slon problém s klouby. Součástí cvičení je také odběr vzorků krve z ucha a vody z vypláchnutého chobotu. Samozřejmostí je úprava kopyt a klů.

„Kly mladým samičkám teprve rostou a jejich prořezávání tak může pro ně být bolestivé, podobně jako je tomu při prvních zubech u dětí. Jejich zanícení proto bráníme desinfekcí,“ dodává Kristen.

Slůňata Lakunu a Amalee mohou návštěvníci v Údolí slonů nejlépe pozorovat hned ráno po desáté hodině v travnatém výběhu, jak si pochutnávají na své ranní dávce sena, nebo ve dvě hodiny odpoledne v prostředním výběhu, kde dostávají větve s listím na okus.

Chovatel Lukáš Pokorný vyplachuje chobot sloní samičce Lakuně. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha


Mládě se často zdržuje v blízkosti rodičů. Zde ho doprovází matka Vendulka (nalevo) i otec Vendelín (uprostřed). Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je výjimečně k vidění mládě zoborožce kaferského. Obvykle probíhá odchov tohoto majestátního afrického ptáka v zázemí, avšak letos pustili chovatelé mládě ven nezvykle brzy. Drobný risk se vyplatil. Malý zoborožec...

Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha přišla na svět mláďata tří druhů hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy...




Přihlášení k newsletteru