Tento druh gibona má stříbřitě šedou srst a tmavošedé temeno. Samec je mnohem větší než samice, jinak se od ní ale neliší.

Gibon stříbrný, foto: Hellabrunn

Zajímavosti

Giboni působí útlým a křehkým dojmem, ve skutečnosti však mají neobyčejnou sílu v pažích. Nepotřebují ocas, protože skáčou mezi větvemi zvláštním způsobem nazývaným brachiace: vždy se zavěsí pouze prsty a s nedbalým půvabem a lehkostí se přehoupnou na další větev. Jediným skokem dokážou překonat vzdálenost až 10 metrů. Když se samici narodí mládě, pevně se chytí za matčinu srst a bezpečně přitisknuté k jejímu břichu poletuje lesem s ní. Kromě toho dovedou giboni chodit jen po dvou, třebaže na malou vzdálenost. Vztyčí se na pokrčených nohou a přeběhnou po větvi jako provazochodci, přičemž udržují rovnováhu dlouhými pažemi. Giboni žijí v poměrně málo početných tlupách tvořených rodičovským párem a různě starými mláďaty. Jsou to mírná zvířata a k šarvátkám mezi nimi dochází jen zcela výjimečně. Každá rodinná tlupa žije ve svém teritoriu, které si označuje především hlasem. Každé zvíře má svůj typický hlas, a tak zpěv slouží nejen k označení území, ale i k udržování kontaktu mezi členy rodiny. Jako takřka všichni primáti jsou giboni denní tvorové. Noc tráví pohodlně stočeni do klubíčka vysoko v korunách stromů a s úsvitem se dávají do zpěvu. Velkou část dne jim zabere jídlo, protože se živí listy a plody. 

Ochrana

Gibon stříbrný se řadí k nejohroženějším primátům na světě – jeho výhradní domovinou jsou totiž lesy indonéského ostrova Jáva, které velkou rychlostí ustupují polím a jednotvárným monokulturám plantáží, kde giboni nedokážou žít. Giboni dnes přežívají v roztříštěných populacích pouze v západní polovině ostrova. V Červeném seznamu IUCN se sice gibon stříbrný před deseti lety "polepšil" z kategorie kriticky ohrožený na ohrožený, nicméně bohužel se nejedná o zvrácení negativního trendu, ale jen o zpřesnění dostupných informací o stavu zbytkových populací. Při poslední evaluaci IUCN v roce 2008 bylo odhadováno, že v přírodě přežívá méně než 2500 dospělých jedinců. Dnes budou tato čísla mnohem nižší.

Chov v Zoo Praha

Zoo Praha se zapojila do Evropského záchranného programu v roce 2014 příchodem mladého páru. Hned v následujícím roce se dočkala prvního odchovu, který byl zároveň premiérou i v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCZOO).

Články o gibonech stříbrných: 

• První mláďě gibona stříbrného v Česku se narodilo v pražské zoo
• Giboni stříbrní poprvé venku
• Pražským gibonům stříbrným se narodilo další vzácné mládě