Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Aktuálně ze Zoo Praha

Aktuálně ze Zoo Praha

Strážci pralesa – předání mobilních telefonů, foto (archiv): Petr Hamerník V úterý 30. dubna byl uzavřen další ročník a byly vyhlášeny výsledky soutěže ve sběru starých mobilních telefonů – Staň se strážcem pralesa 2023/24. Celkově se nám v tomto kole podařilo nashromáždit více než pět tisíc kusů mobilních zařízení k recyklaci!

 

Hroznýšovec kubánský (Chilabothrus angulifer)

Má štíhlé svalnaté tělo, zřtelný krk a trojúhelníkovitou hlavu. Na béžovém podkladě má tmavou kresbu, přičemž populace na západě Kuby jsou výrazněji zbarvené, na východě jsou světlejší, s méně nápadnou kresbou.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Třída Plazi (Reptilia)
Řád Šupinatí (Squamata)
Čeleď Hroznýšovití (Boidae)
Rozšíření Jižní Amerika (Kuba )
Biotop hory, tropický les (členitá krajina s jeskyněmi, lesy a křovinami. Mláďata žijí hlavně na stromech, dospělí jsou více pozemní)
Potrava obratlovci (menší obratlovci včetně kaloňů a netopýrů )
Rozměry délka 2,5–4,5 m, z toho asi 20% připadá na ocas, hmotnost až 8 kg
Rozmnožování je vejcoživorodý, samice je březí asi 7 měsíců a poté přivádí na svět 2–10 mláďat

Zajímavosti

HROZNÝŠOVCI OBECNĚ: rod hroznýšovec (Epicrates) zahrnuje přibližně desítku nejedovatých hadů Střední a Jižní Ameriky, kteří patří do příbuzenstva hroznýšů, psohlavců a anakond. Hlavním centrem jejich rozšíření jsou ostrovy karibské oblasti, na nichž díky izolaci často vytvořili svébytné druhy či poddruhy, nežijící nikde jinde na světě. Bohužel proto čelí typickým problémům ostrovních druhů: jejich přežití ohrožují zavlečená zvířata a postupující devastace prostředí, ve kterém žijí. Není tedy divu, že mnohé druhy jsou chráněny a v zoologických zahradách pro ně probíhají chovné programy.  HROZNÝŠEK KUBÁNSKÝ:  je ostrovní druh vyskytující se pouze na Kubě a zároveň je největší ze všech hroznýšovců. loví na zemi, na stromech i v jeskyních, kde přečkává zimní měsíce. Dovede se pevně držet ocasem a ulovit letícího netopýra. Je aktivní v noci, o čemž svědčí i velké oči. Ve tmě se orientuje mimo jiné pomocí termoreceptorů, které mají podobu jamek na horní čelisti. Vnímají infrazáření (teplo), které vydávají malí savci nebo ptáci.

Ochrana

Čelí typickým problémům ostrovních druhů: jejich přežití ohrožují zavlečená zvířata a postupující devastace prostředí, ve kterém žijí. Není tedy divu, že mnohé druhy jsou chráněny a v zoologických zahradách pro ně probíhají chovné programy. Pražská zoo patří celosvětově mezi velmi úspěšné chovatele hroznýšovců kubánských, a byla proto pověřena koordinací Evropského záchovného programu (EEP) a vedením plemenné knihy pro tento druh.

Chov v Zoo Praha

První hroznýšovci přišli do zoo v letech 1963 a 1965 přímo z Kuby. V roce 1990 k nim přibyli další a od roku 1993 začala zoo tento druh pravidelně rozmnožovat. Do roku 2013 bylo odchováno již více než 90 mláďat.

Umístění v Zoo Praha Terárium