Velemlok je největším obojživelníkem na světě s nedoloženou délkou přes dva metry. Jedním z největších přesně změřených velemloků byl pražský Karlo, který dosáhl délky 161 cm a váhy 39 kg. Velemloci jsou plně akvatičtí, vodu opouštějí pouze v případě krajní nouze. Mají zakrnělé plíce, které nestačí okysličovat organismus, většina kyslíku je tedy získávána přímo z vody kůží, jejíž povrch pomáhá zvětšovat mohutný lem na bocích. Takřka celý život tráví v podvodních úkrytech pod břehem a číhají na cokoli živé, co mohou nasát do své ohromné tlamy. Jejich kořistí se stávají ryby, drobní savci, korýši a obojživelníci, v překvapivé míře pak i příslušníci vlastního druhu. Kanibalismus je pro mohutné zvíře v menších vodních tocích velmi účinnou pojistkou proti nedostatku potravy.

Velemločí samice kladou vejce do doupěte samce, který se o ně příkladně stará a ven vypouští až životaschopné larvy. Nedávné výzkumy odhalili, že v různých říčních povodích v Číně žilo minimálně 5 různých druhů velemloků. Všichni jsou kriticky ohrožení úbytkem a znečištěním životního prostředí, velmi nešťastným krokem byla i jejich hybridizace na farmách a neuvážené vypouštění kříženců do přírody.