V minulosti byli velcí kopytníci přirozenou součástí české krajiny, avšak s jejich vymizením ve volné přírodě a přesunem domácích plemen z pastvin na farmy zanikla i řada stepních stanovišť.

Díky spásání a drobnému rozrušování půdy kopyty zajišťují koně podmínky pro pestrou mozaiku stepních rostlinných druhů a zabraňují zarůstání krajiny. Dávají možnost se uchytit vzácnějším druhům kvetoucích bylin a jejich opylovačům (zejména motýlům a blanokřídlým). Koňský trus pak slouží jako přirozené hnojivo i jako zdroj potravy pro řadu druhů hmyzu. V neposlední řadě pak takové stanoviště poskytuje útočiště i stravu menším druhům obratlovců a ptákům.

Na několika místech v ČR byl již návrat velkých kopytníků do krajiny úspěšně realizován. Nyní se podobnou cestou vydávají i Dívčí hrady. Lokalita geologicky navazuje na Český kras, jehož přirozenou součástí jsou právě společenstva suchomilné a teplomilné flóry a fauny.

Související příspěvky

Poslední divocí koně

Kdo je kdo na Dívčích hradech

Prosíme, nekrmte koně! Ublíží jim to

Dívčí hrady: strategická lokalita

Příbytky pro ptáky

Kůň Převalského ve webovém Lexikonu zvířat

Fotogalerie z vypouštění koní Převalského na Dívčích hradech