Mahalebka obecná

(Prunus mahaleb)

Původ a rozšíření:
Jižní a střední Evropa, severozápadní Afrika, střední Asie (po Kavkaz, Pákistán). U nás v teplejších oblastech domácí.

Popis:
Vícekmenný keř až malý strom, dorůstá 10-12 m. Borka hnědá, šedohnědá. Později rozpukává. Mladé větévky zelenavé s tmavohnědými skvrnami – lenticelami. Pupeny střídavě uspořádané, kulaté, světle hnědé.
Listy - široce vejčité s krátkým hrotem a jemně pilovitým okrajem. Na líci leskle zelené, na rubu světlejší s pýřitou žilnatinou.
Květy - aromatické, bílé. Uspořádány v hroznu po 6-10 květech. Kvete velmi bohatě.
Plod - asi ¾ cm velká kulatá peckovice, zprvu žlutá, později červená, ve zralosti téměř černá, hořká.

Zajímavost:
Má tvrdé dřevo, čerstvé velmi intenzivně voní. Je používáno v řezbářství, často k výrobě troubelí dýmek. Plody se nehodí k jídlu, ale připravují se z nich likéry. V ovocnářství se mahalebky používají jako podnože pro odrůdy třešní a višní.

Pěstování:
Světlomilná dřevina odolná vůči suchu, dává přednost bazickým půdám – přirozeně roste na vápencích v lesostepních společenstvech. Odolná k městskému znečištěnému prostředí, netoleruje posypovou sůl.