Zerav obrovský

Jehličnaté dřeviny

Zoo Praha  |  13. 04. 2017


(Thuja plicata)

Původ a rozšíření:
Západ Severní Ameriky – pobřeží od Aljašky po Kalifornii.

Popis:
Statný stálezelený jehličnan výšky až 60 m s pravidelnou kuželovitou korunou. Borka je jemná, vláknitá, červeno až šedohnědá. Relativně krátké větve vodorovně odstávají. Větévky jsou dlouhé, řasnaté, na koncích převislé, splývavé, po rozemnutí voní. Hustě je pokrývají šupinovité jehlice postavené. Na líci jsou sytě leskle zelené, na rubu matnější většinou s jemnou bílou kresbou. Samči šištice jsou zbarvené do červena, samičí, semenné šištice jsou zelené, po dozrání hnědé, elipsoidní 10-14 mm, složené ze štítkovitých šupin. Dozrávají prvním rokem.

Podzimní zbarvení:
Zerav obrovský je neopadavý, drží si sytě zelenou barvu i přes zimu. Může se ale stát, že v zimě na větrných, osluněných stanovištích lehce zežloutne či zhnědne. Existují kultivary vyšlechtěné právě pro zimní vybarvení.

Zajímavost:
Významný hospodářský strom Severní Ameriky. Dřevo je světlé, lehké, aromatické a dobře opracovatelné. Dosti trvanlivé, odolné proti vlhkosti. Používá se zejména ke stavebním konstrukcím, v minulosti k výrobě šindelů a na telegrafní sloupy a pražce. Indiáni používali kmeny zeravu obrovského pro své totemové kůly, z vydlabaných kmenů vyráběli kánoe. Vláknité lýko využívali k pletení košíků, rohoží, ale i klobouků. Kořeny jsou tak tuhé, že se používaly k výrobě rybářských háčků.

Pěstování:
V domovině roste ve vlhkých lesích s množstvím srážek a vysokou vzdušnou vlhkostí. Můžeme ho pěstovat na vlhkých, propustných stanovištích, na slunci či v polostínu. Rychle roste. Dobře snáší řez. Je-li mu však poskytnuta volnost a dostatek prostoru, dokáže být velmi zajímavou solitérou.

Zerav obrovský, perokresba: Eva Göndorová, Zoo Praha