Pompeje reálného socialismu

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  25. 02. 2013


Přišel jsem příliš pozdě. Ohromné prostory zely prázdnotou. Tedy - téměř. Tu a tam přece jen něco zbylo. Kartóny s masivními porcelánovými šálky, které kdysi dominovaly v provozovnách socialistických pohostinství a vaříval se do nich turek. Velká balení sklínek, jež – myslím – sloužívaly zejména k rozlévání Pražského výběru a dalších značek vín. Pozůstatky polystyrénových dekorací do výloh, v nichž se víc než zboží propagovala revoluční výročí. Vázy z lisovaného skla vyvolávající – nevím proč, snad kvůli duchu televizní budovy na Kavčích horách - vzpomínky na silvestrovské estrády ze 70. let. A tiskopisy promíchané s fotografiemi z rekreací ROH u Baltu, dámy nahoře bez, v časem ještě zvýrazněném barevném podání značky ORWO.

Přijít sem o půl roku dřív, mezi haldami zboží z dob socialismu by málem nešlo projít. Ohromné skladiště minulosti. Na ramínkách v kancelářích prý dokonce ještě viselo oblečení zaměstnanců, kteří museli své pracoviště z minuty na minutu opustit. Skutečné Pompeje reálného socialismu.

Všem byly na očích, a přesto o nich nikdo nevěděl. Skrývaly je zdi Trojského pivovaru. Ten desítky let sloužil jako skladiště obchodního domu Bílá labuť. Roky a roky se v něm hromadilo zboží. Pak se svět změnil, ale v Pivovaru podle všeho plynul čas dál jako by se nic nestalo. Dávno neprodejné zboží zůstalo ve zdejších skladištích, a kdo ví, jestli sem - staženo z pultů - ještě nepřibývalo. Skladníci dál docházeli do zaměstnání a léta plynula. Až náhle přišla přírodní katastrofa. Povodeň. Zaměstnanci uprchli, aby se už nikdy nevrátili, a v Pivovaru zůstala zakonzervovaná minulost. Až do loňského léta.

Co by asi za takové místo dali jednou badatelé… A co badatelé! Vezmeme-li v úvahu popularitu seriálu Vyprávěj či facebookových profilů typu Vzpomínky na socialismus, přecpané sklady by bývalo šlo otevřít hned. Jako turistickou atrakci: „Pompeje reálného socialismu!“

Avšak dost nadsázky a dost Pompejí. Jsme v Troji – a Pivovar je jedním z jejích pokladů. Pivo se v něm přestalo vařit po dvou stech letech provozu, na sklonku 19. století. Poté v něm byla likérka, kterou vystřídala Rolnická družstevní mlékárna a tu pak zasilatelství. Býval společenským centrem Troji a na jeho nádvoří se konávaly i sokolské slavnosti. S přeměnou na sklady Bílé labutě ho část byla zbořena a část nenávratně poškozena; především se však uzavřel svému okolí. Snad znovu ožije – a to smysluplněji než jako mrtvý svědek minulosti.

Psáno pro Deníky VLP

 


Fotografie kondořího samce s mládětem, která ilustrovala článek prof. Jiřího Jandy o úspěšném odchovu.

„29. března snesla samička kondora amerického ve velké ptačí voliéře vejce,“ informoval na jaře 1937 ze Zoo Praha denní tisk. „Zrození kondořího mláděte bylo by světovou senzací, neboť v zoologických zahradách se dosud...

Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Celý genom největšího ještěra světa, varana komodského, je nyní k dispozici v americkém Národním centru pro biotechnologické informace, a to pod přístupovým číslem SJPD00000000. Článek o jeho přečtení a analýze...




Přihlášení k newsletteru



ZOOPRAHA.CZ

Návštěvní kniha

Kontakt

  • Zoologická zahrada hl. m. Prahy
    U Trojského zámku 120/3
    171 00 Praha 7

    Tel.: +420 296 112 230
    Datová schránka ID: es6fem5
    e-mail: pr@zoopraha.cz

Press

Reklama a marketing

Partneři Zoo Praha

Ostatní