„Pravlci“ a svět starých Teutonů

Společného předka pravlka a vlka dělí miliony let a genom těchto zvířat, která jsou dokonce řazena do různých rodů, se liší asi v 0,5 procentu – což jsou miliony párů bází. Colossal Biosciences přitom provedli jen dvacet změn čtrnácti genů současného vlka tak, aby se narozená mláďata podobala pravlkovi (nebo možná spíše zlovlkovi ze Hry o trůny). Rozhodně však nejde o pravlky obrovské.

Je to trochu podobné návratu evropského pratura, který byl v historické době postupně zcela vyhuben (poslední jedinec uhynul na začátku 17. století). S úsilím o jeho „oživení” započali koncem 20. let minulého století pod patronátem Hermanna Göringa vynikající zoologové Lutz a Heinz Heckové. Ti samozřejmě neměli jinou možnost, než křížit různá plemena domestikovaného skotu a dosáhnout alespoň vnějškové podobnosti s praturem. To se nakonec do značné míry podařilo – ovšem říkat těmto zvířatům pratuři je stejně zavádějící, jako vydávat vlky modifikované v Colossal Biosciences za pravlky. Inu, nacisté křísili svět starých Teutonů, Američané oživují Hru o trůny.

A jako by to nestačilo, představitel Colossal Biosciences uvedl: „Náš tým je hrdý na to, že po více než 10 000 letech nepřítomnosti může vrátit pravlka na jeho právoplatné místo v ekosystému.“ Jaké právoplatné místo, prosím vás? Ekosystém je již zcela jiný a namnoze v něm není místo ani pro současná zvířata. Až „vzkřísí“ mamuta, tak i kdyby nakrásně nešlo o pouhou jeho nápodobu, mělo by se snad začít s jeho vracením na jižní Moravu? Tam také míval právoplatné místo?

Samozřejmě, že technologie použité Colossal Biosciemces, by mohly být velice přínosné při záchraně extrémně ohrožených druhů zvířat. Až budoucnost však ukáže, zda k tomu skutečně dojde. Zatím bych byl opatrný.