Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Můj dům, můj hrad. To si nenechte ujít!

Zoo Praha  |  13. 05. 2023


Když jsem odběhl z kanceláře a ve voliéře pod skalou sledoval pár kladivoušů, kteří neúnavně nosili materiál na své už tak gigantické hnízdo, vytanula mi na mysli filmová replika Heleny Růžičkové: „Když vy přistavíte, tak my to popoženem vo štok!“ Až na to, že kladivouši to popohnali rovnou o štoky dva.


Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Kladivouši afričtí, kteří mají na výšku zhruba půl metru, jsou ptáci, které jsem často vídal ve společnosti našich čápů černých na jejich zimovištích v subsaharské Africe. Obvykle se o nich ale uvádí, (1) že jméno dostali podle tvaru hlavy, která z profilu připomíná kladivo, dále (2) že v Africe jsou opředeni řadou pověr a pověsti, a konečně (3) že staví opravdu veliká hnízda. O nich ostatně psal už Emil Holub: „Hnízdo to má 50 až 95 centimetrů výšky, na hořením obvodu jeho naměříš 2 až 2 1/2 metru, dole však vybíhá do špice, tak že jest ne nepodobno obrácenému zkomolenému kuželi. Hnízdo své, do něhož vede čtverhranný otvor, 20 až 26 centimetrů široký a vysoký, kladivouš buduje si z chrastí a z hlíny.“

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Náš pár kladivoušů začal stavět loni. V „přízemí“ nejprve odchoval mládě, ale pak ve stavbě pokračoval a vybudoval „první patro“. To nebylo překvapivé, kladivouši jsou náruživí stavitelé, kteří budují bez ohledu na potřebnost svých staveb; snad jim to pomáhá utužovat vztahy v páru. Letos kladivouši ve voliéře pod skalou pokračovali třetím patrem. Nyní již v práci ustali a jejich kónické hnízdo má horní průměr asi 160 centimetrů a výšku ke dvěma metrům. Je to vážně megahnízdo, které byste si neměli nechat ujít!

Současně s kladivouši stavěli ve voliéře pod skalou svá skromná hnízda další ptáci, a aby jim je kladivouši hned nerozebrali a neodnosili na svou vlastní stavbu, chovatelka Aneta Kratochvílová se starala o přísun materiálu. Navozila tak do voliéry asi dvacet pytlů suchých travin, mechu a dalších stavebnin – ale třeba návštěvnický přístřešek z rákosu před kladivouši stejně neuchránila. Zejí v něm pořádné díry.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

S kolegy ze stavebního oddělení jsem konzultoval, kolik asi může kladivouší hnízdo vážit. Odhadli ho na 300 kg. Za sucha. Když namokne, bude mnohem těžší. Nechal jsem k němu tedy přidat podpěry a s napětím budu čekat, jestli po letošním vyhnízdění budou kladivouši v jeho stavbě pokračovat. Pak už by možná stálo za zápis do ptačí knihy rekordů.

 

 


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.