Gorilí samec Richard zůstává se syny

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  11. 06. 2022


Dokončení nového pavilonu goril a rozhodnutí ponechat dva mladé samečky – Kiburiho a Nurua – v pavilonu původním otevřelo mimořádnou možnost pro budoucnost našeho pražského chovu: koordinátor evropského programu navrhl, že stříbrohřbetý samec Richard by mohl zůstat s oběma svými syny a že zbytek rodiny by po přestěhování doplnil jiný gorilí samec a navíc i další samice.

Richard (a v pozadí Kiburi) ve výběhu starého pavilonu na snímku z pátku 10. června dopoledne. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha Richard (a v pozadí Kiburi) ve výběhu starého pavilonu na snímku z pátku 10. června dopoledne. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ocitli jsme se tak před velice obtížnou volbou – ale brzo jsme se dohodli, že tento návrh akceptujeme. Richard se svými syny Kiburim a Nuruem tak zůstali ve starém pavilonu a samice Kambu, Kijivu a Shindu s malým Ajabuem jsme ve středu přestěhovali do pavilonu nového.

Kijivu poprvé ve vnitřní expozici nového pavilonu. Díky příchodu samce, který nahradí Richarda, by se mohla dočkat dalšího mláděte. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Kijivu poprvé ve vnitřní expozici nového pavilonu. Díky příchodu samce, který nahradí Richarda, by se mohla dočkat dalšího mláděte. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha


Co to znamená pro Richarda, našeho nesmírně populárního, ale také velice konzervativního a poněkud labilního vůdčího samce tlupy? Nemusí si těžce zvykat na nové prostředí, protože zůstal „ve svém“. Přišel však o všechny své samice a nejmladšího syna, což je přinejmenším z lidského pohledu větší ztráta, než kdyby byl nucen opustit své odrostlé syny. Kdyby však žil v přírodě, je docela dobře možné, že by již také o svůj harém přišel a byl by vystaven podobné situaci…

Tento poslední aspekt lze vztáhnout rovněž na samice, ty se také ve volnosti musejí vyrovnávat se změnami ve složení a vedení rodinných skupin. A třebaže si nyní budou muset zvykat jak na nové prostředí, tak na nově příchozího samce i čtvrtou samici, jde pro Kijivu, případně pro Shindu, o ohromnou šanci mít ještě mládě. S Richardem, jehož linie je v chovu tzv. přereprezentovaná, by je totiž ani jedna z nich mít nesměla a v novém pavilonu by tak po dalších deset, patnáct, možná dvacet let byla pouze expoziční, nikoli chovná skupina goril. S novým samcem bude však mít jedna z dvojice sester Kijivu – Shinda mládě „povoleno“; stejně jako příchozí čtvrtá samice. A přítomnost mláďat život celé skupiny samozřejmě posouvá na zcela jinou úroveň.

Vlevo Kijivu a vpravo Kamba vyhlížejí do venkovního výběhu nového pavilonu goril. Ten je – stejně jako vnitřní expozice či zázemí – nesrovnatelně větší než v pavilonu původním. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Vlevo Kijivu a vpravo Kamba vyhlížejí do venkovního výběhu nového pavilonu goril. Ten je – stejně jako vnitřní expozice či zázemí – nesrovnatelně větší než v pavilonu původním. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


I pro oba mladé samečky Kiburiho a Nurua je přinejmenším nyní společnost otce lepším řešením, než kdyby zůstali sami. A pro případ problémů (anebo nutnosti tyto tři samce evakuovat kvůli povodni) je v novém pavilonu dostatečný záložní prostor.

Jistě, je to veliká změna a již vzhledem k popularitě Richarda budou mít mnozí příznivci – a zejména příznivkyně – goril k tomuto našemu rozhodnutí větší či menší výhrady. Musím však zdůraznit, že jak my, tak představitelé evropského chovného programu považujeme toto rozhodnutí za nejlepší z možných. Jsem přesvědčen, že příští měsíce a léta potvrdí jeho správnost.

Chovatelé ve čtvrtek 9. června dopoledne sledují goril, které poprvé vyšly do vnitřní expozice nového pavilonu. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha
Chovatelé ve čtvrtek 9. června dopoledne sledují goril, které poprvé vyšly do vnitřní expozice nového pavilonu. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha

 

Psáno pro MF Dnes


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru