Wagnerové i Vágnerové, pozor!

Sloupky Miroslava Bobka


Předpokládalo se, že vyhynul nebo byl vyhuben spolu s obřími lenochody a pásovci či s mastodonty. Pro vědu byl popsán na základě pozůstatků nalezených během vykopávek předkolumbovských kultur v argentinské části Gran Chaca. Stalo se tak roku 1930 a z té doby pochází i jeho vědecké jméno Catagonus wagneri, česky pekari Wagnerův.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Předpokládalo se, že vyhynul nebo byl vyhuben spolu s obřími lenochody a pásovci či s mastodonty. Pro vědu byl popsán na základě pozůstatků nalezených během vykopávek předkolumbovských kultur v argentinské části Gran Chaca. Stalo se tak roku 1930 a z té doby pochází i jeho vědecké jméno Catagonus wagneri, česky pekari Wagnerův.

O čtyři dekády později, na počátku 70. let, přišel americký zoolog Ralph Wetzels překvapivým sdělením: V Gran Chacu objevil žijící zástupce tohoto domněle vyhynulého/vyhubeného sudokopytníka! V té době se pekari Wagnerův nepříliš početně vyskytoval pouze v suchých trnitých lesích Gran Chaca a postupem času se vinou odlesňování a mnoha dalších, s lidskou činností souvisejících, faktorů zařadil mezi ohrožené druhy. Jeho současné stavy v přírodě nejsou známy; v nejlepším případě půjde o tisíce jedinců. Proto také v Paraguayi funguje výzkumná a chovná stanice pro pekariho Wagnerova – Proyecto Taguá – a v rámci evropských zoologických zahrad probíhá od roku 2015 záchovný program tohoto druhu. Zapojila se do něj i Zoo Praha, pro kterou kurátorka Barbora Dobiášová získala v roce 2016 čtyři pekari Wagnerovy.

Získání pekariů Wagnerových bylo prestižní záležitostí, ale příliš jsme nečekali, že by vzbudili větší zájem veřejnosti. Jde sice o výjimečné a ohrožené, ale přece jenom „prase“. Ukázalo se, že to byly liché obavy. Svou roli sehrála vedle zajímavého příběhu a pozoruhodného vzhledu pekariho Wagnerova rovněž skutečnost, že v České republice žije 2 689 Wagnerů a Wagnerových, 668 Wágnerů a Wágnerových, 3 738 Vágnerů a Vágnerových a 454 Vagnerů a Vagnerových. Myslím, že právě díky svým jmenovcům a zejména jejich (škodolibým?) přátelům a známým je pekari Wagnerův v počtu sponzorů a adoptivních rodičů hned za velice populární gorilou nížinnou.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

A nyní, milí Wagnerové, Vágnerové a vůbec všichni čtenáři, je tu další příležitost. Naši pekari mají dva potomky. Narodili se přesně před dvěma týdny. Jsme přitom po Berlíně a Plankendaelu teprve třetí evropská zoo, kde se to podařilo! Navíc narození těchto mláďat přišlo shodou okolností jenom několik měsíců poté, co desítky pekariů v paraguayské chovné stanici Proyecto Taguá nedávno podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci. Význam chovu v amerických a evropských zoologických zahradách tím nabyl na významu. Ať se jmenujete jakkoliv, budeme vám vděčni, když jej podpoříte! Podrobnosti najdete na www.zoopraha.cz/wagner

Psáno pro MF Dnes


 

Volně žijící kudlanka nábožná na Sklenářce. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Vydejte se s námi za kudlankami do míst, kam se běžný návštěvník zoo nepodívá! Během hodinové komentované vycházky objevíte tajemství Sklenářky – unikátní stepní stráně, která je domovem kudlanky nábožné.

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...





Foto: Jaroslav Šimek

Zoo Praha se intenzivně věnuje ochraně druhů v lidské péči i v místech jejich přirozeného výskytu.

 

 

Přihlášení k newsletteru