Nový přírůstek v Zoo Praha: Šourková žába

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  09. 03. 2019


Konečně jsem se dočkal! Do Zoo Praha nám přišly „posvátné žáby z jezera Titicaca“ a na vlastní oči jsem viděl, že jsou opravdu výjimečné. Zanedlouho se o tom ostatně budete moci přesvědčit také vy. Naše vodnice posvátné, jak zní český název tohoto podivuhodného obojživelníka, vám v nové expozici Titicaca představíme ještě během letošního jara.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Máme dvě desítky dvouletých jedinců, kteří měří v těle do deseti a s nataženýma nohama do dvaceti centimetrů. I na nich je ale patrné, že přirovnání velkých vzrostlých vodnic ke zmuchlanému hadru vznášejícímu se ve vodě má své opodstatnění. Tyhle žáby, které nikdy neopouštějí vodní prostředí, mají totiž po stranách těla, na hřbetě a na zadních nohou velké záhyby volné kůže. Kvůli této volné kůži bývá vodnice posvátná někdy označována jako Titicaca scrotum frog, šourková žába.

„Přebytek“ kůže má ovšem dobrý důvod. Vzhledem k tomu, že hladina jezera Titicaca se nachází 3812 metrů nad mořem, obsahuje relativně málo kyslíku. A protože vodnice posvátná dýchá právě silně prokrvenou kůží, musí jí v tomto prostředí využívat co největší plochu. Kožní záhyby tak u ní fungují v podstatě stejně, jako by měla žábry.

Vodnici posvátnou představil před půlstoletím celému světu Jacques-Yves Cousteau. Jeho film Legend of Lake Titicaca (1969) obsahuje fascinující záběry hemžících se vodnic, které byly pořízeny na mělčinách při březích i v hlubinách jezera. Cousteauovi potápěči tehdy zaznamenali až půlmetrové jedince (měřeno s nataženýma nohama) o hmotnosti blížící se jednomu kilogramu. Celkovou početnost vodnice posvátné odhadovali na miliardu!

Dnes podobné záběry nikdo nenatočí. Ostatně již v Cousteauově době ekologickou rovnováhu v jezeře Titicaca zásadně narušoval uměle vysazený pstruh duhový. Později se přidalo znečištění a další negativní faktory. Výsledkem je, že stavy vodnice posvátné poklesly na zlomek původních stavů. Dnes je kriticky ohroženým druhem. (To ovšem místním obyvatelům nebrání v tom, aby ji nepoužívali jako afrodisiakum a léčivo. Z jejího masa si s přídavkem mrkve a dalších přísad mixují speciální zelenavý koktejl.)

Spolu s dalšími spolupracujícími organizacemi se vodnicím posvátným snaží pomoci především Denver Zoo. Tam se také – poprvé na severní polokouli – podařilo předloni tento jedinečný druh rozmnožit. Je pro nás velkou ctí, že část z tohoto odchovu jsme dostali i k nám, do Zoo Praha. Budeme se samozřejmě snažit k přežití vodnice posvátné také přispět – ale bez záchrany jezera Titicaca to v dlouhodobém horizontu bohužel nepůjde.

Psáno pro MF Dnes

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru