S přepisováním dějin ještě počkejme

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  03. 03. 2018


Minulý pátek to dělalo dojem, že řada médií si v očekávání vítězství našich hokejistů nad Rusy předpřipravila titulky začínající slovy „Přepište dějiny…“ – a když zápas skončil naší porážkou, použila je pro jinou zprávu, která byla v tom okamžiku aktuální. Nejmenované noviny tak přepisovaly dějiny en bloc, jistá televize přepisovala dějiny evoluce a ostatní přepisovali dějiny koně. Ve všech případech bylo jádrem sdělení, že podle časopisem Science právě publikované vědecké práce není kůň Převalského posledním divokým koněm, nýbrž zdivočelým potomkem koně, kterého někdy před 5500 lety na území dnešního Kazachstánu domestikovala botajská kultura.

Foto: Miroslav Bobek Foto: Miroslav Bobek

Abych ale nebyl k našim médiím přespříliš kritický, musím podotknout, že popularizační text, který propagoval zmíněný vědecký článek a ze kterého všichni vycházeli, byl pojat spíše jako barnumská reklama a k bulvárnímu uchopení přímo vybízel. V podobných případech je ovšem nutné si přečíst zdrojový text a především si zachovat alespoň určitou míru obezřetnosti, protože podobné velkolepé objevy ne vždy projdou zkouškou vědecké polemiky a nových poznatků.

A polemika přišla vzápětí. Řada odborníků si po přečtení článku v Science začala vyjadřovat v následujícím smyslu:

  • Ano, jsou to skutečně pozoruhodné výsledky, které na základě analýz DNA dokazují, že domestikovaní koně botajské kultury nejsou předky našich domácích koní (včetně mustangů a dalších zdivočelých forem), jak se dosud předpokládalo. Neskonale blíž měli tito botajští koně právě ke koni Převalského.
  • Jenže: Z publikovaných výsledků není možné jednoznačně vyvozovat, že kůň Převalského je zdivočelým potomkem domácího koně botajské kultury. Stejně tak mohli být před pěti a půl tisíci lety volně žijící „převaláci“, resp. jejich předkové, zdrojem koní pro botajské chovatele.

Podrobná argumentace jistě vyjde v odborném tisku. Již na základě výše uvedené zkratky se však dá konstatovat, že upřít koni Převalského statut „posledního divokého koně“ bylo poněkud předčasné.

Ale i kdyby ne, článek v Science jen potvrdil, že „převalák“ je posledním zástupcem linie divokých koní, kteří žili na východ od Volhy. Všichni ostatní současní koně přitom pocházejí z jiné, „evropské“ linie. Ať jsou tedy „převaláci“ skutečně poslední divocí koně, nebo po více než pět tisíc let volně žijící koně zdivočelí, nic to nemění na jejich jedinečnosti a významu. Ještě v pátek prof. Beth Shapiro z University of California podotkla: „Vyměnit slovo ‚divoký‘ za ‚zdivočelý‘ je sémantická změna, která může lépe odrážet evoluční historii koní Převalského, ale neměla by měnit jejich statut. Měli bychom je i nadále chránit jako divoké koně."

K tomu není co dodat. A pokud jde o přepisování dějin, trochu s ním, prosím, počkejme. Třeba nakonec ani nebude potřeba.

 


V průběhu jediného týdne jsem zaznamenal hned dvě alarmující zprávy o slonech.

Vyzýváme z pohodlí svých domovů mnohdy velice chudé obyvatele Afriky, Jižní Ameriky i Asie, aby nekáceli své lesy. Sami však původní lesy nejenže už téměř žádné nemáme, ale nejsme schopni shodnout se ani na tom, jestli...




Přihlášení k newsletteru