Dva nové netradiční přírůstky

Ostatní články

Jana Myslivečková  |  12. 04. 2017


Slavné plechové mraveniště v pražské zoo se dnes rozrostlo o dva nové přírůstky a v současné době je tak tvořeno skupinou sedmi Mravenců. Autorem nových soch je umělecký kovář Vítězslav Stoklasa, který společně se synem autora původní skupiny - architektem Janem E. Bártou a ředitelem zoo Miroslavem Bobkem dnes další Mravence představili veřejnosti.

Jeden ze dvou nových přírůstků. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha. Jeden ze dvou nových přírůstků. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha.

„V pražské zoologické zahradě máme řadu soch, jejichž autory jsou i skutečně významní umělci. Jak jsem si však nedávno znovu ověřil, že zdaleka největší oblibě se těší – plechoví mravenci. V posledních letech byli umístěni v zatáčce poblíž hlavního vchodu, a když jsme ji začali rekonstruovat, doslova nás zavalily dotazy, zda a kdy se tihle mravenci vrátí. Ano, vrátili se. Nemohli se nevrátit,“ vysvětluje ředitel Miroslav Bobek.

Původní Mravence prý někdy začátkem 70. let vyrobil jakýsi kovář, který pracoval pro „kolotočáře“ usídlené v Dolních Chabrech. Alespoň se to tak v zoo dlouho tradovalo. Nedávno jsme se však dozvěděli, že je vytvořil Jan Bárta, který pocházel z rodiny majitelů hotelu Šroubek, ale pracoval v dělnické profesi na Kladně a přivydělával si svářením.

V každém případě prvotní Mravenci vypadali poněkud jinak než ti dnešní, mimo jiné se honosili pouťově krajkovými zadečky, a byli jen čtyři. Postupem let se však proměňovali a obměňovali, přibývali i ubývali.

„Kunsthistorici by pro naše Mravence nejspíš příliš pochopení nenašli, ale nehledě na to jde o skutečně výjimečné dílo. Již čtyři a půl desetiletí probouzí obdiv i obavy u dětí a nostalgické vzpomínky u dospělých. Za vznik Mravenců přitom vděčíme autorovi, jehož jméno bezmála upadlo v zapomnění, a jeho početným následovníkům, kteří nejenom opravovali a upravovali původní mravence, ale také vytvářeli nové. Díky všem těmto tvůrcům jsou naši Mravenci ojedinělí ještě v dalším ohledu: Na rozdíl od ostatních sochařských děl se proměňují v čase. Jako by byli živí,“ dodává Miroslav Bobek.

Dva nové netradiční přírůstky


Koně Převalského běží krajinou svých předků v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B v Mongolsku. Takový pohled bude již brzy realitou i ve stepi Altyn Dala ve středním Kazachstánu. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

První transporty koní Převalského z Evropy do Kazachstánu proběhnou letos v červnu v rámci projektu Návrat divokých koní 2024. Dva armádní letouny CASA s celkem osmi koňmi na palubě odstartují 3. června z letišť v Praze a...

Děkujeme, že přispíváte na pomoc ukrajinským zoologickým zahradám! Níže si můžete přečíst, jak jsou vybrané finanční prostředky využívány.




Přihlášení k newsletteru