Rypoši obří se zabydlují v Zoo Praha

Novinky u zvířat

20. 11. 2012


Malá očka, sametově hebká srst a především obrovské bílé zuby, které stále trčí ven z tlamy. To je několik věcí, které charakterizují nejnovějšího obyvatele zoo, podivuhodného rypoše obřího.

Rypoš obří, foto (c) Tomáš Adamec, Zoo Praha „Rypoši patří v zoologických zahradách k velmi neobvyklým chovancům, jsou totiž velice citliví na otřesy, a tak pro ně není snadné vybudovat vhodnou expozici,“  vysvětluje kurátor savců Pavel Brandl. Kromě izolace od okolního ruchu je nutné v expozici držet také stálou teplotu nad 27 stupňů a vlhkost vzduchu kolem 55 %.

Zoo Praha připravila expozici pro rypoše s největší pečlivostí. Samotnou nádrž v níž rypoši žijí, odděluje od návštěvníků dvojité sklo tlumící hluk. Speciálně odvětrávaná nádrž stojí na pěnové podložce, která ji dokonale izoluje od okolních otřesů. Před těmi je chráněna i podlaha přípravny, v níž se rypoší domov nachází.

Reakce na otřesy je pro rypoše životně nutná. Vzhledem k podzemnímu způsobu života mají docela slabé zakrnělé oči a musí tak reagovat právě na podněty ve formě otřesů. Chvěje-li se okolní půda, blíží se nebezpečí a je třeba se urychleně ukrýt. Otřesy využívají rypoši i při komunikaci v rámci skupiny, v takovém případě své sdělení bubnují hlavou.

Zoo Praha je v současnosti jednou ze tří zoo v Evropě, která rypoše obří chová. V současnosti mohou návštěvníci obdivovat tři samice, vbrzku by je však měl doplnit také samec. Rypoš obří se může dožít i více než deseti let, tedy věku mezi podobnými tvory neobyčejně vysokého. Zvířata jakoby nestárla. I proto jsou častým objektem bádání vědců, kteří jejich výzkumem mohou obohatit i humánní medicínu.

Rypoš obří, foto (c) Tomáš Adamec, Zoo Praha

Rypoš obří, foto (c) Tomáš Adamec, Zoo Praha

Rypoši obří obývají pavilon Afrika zblízka, který návštěvníkům představuje raritní živočichy z nejrůznějších prostředí černého kontinentu.

Rypoši jsou většinou společenští hlodavci žijící v podzemních systémech chodeb. Životu pod zemí jsou skvěle přizpůsobeni, některým druhům docela zakrněly oči, tělo je válcovité a velké dopředu trčící zuby pomáhají razit tunely v půdě. Rypoš obří patří mezi vůbec největší druhy – samci mohou velikostí dostihnout i morče domácí. V přírodě se rypoš obří v poměrně hojných počtech vyskytuje na území Malawi, Angoly a Konga. Protože dokážou žít i v zemědělsky využívané krajině, ohrožuje je především lov pro maso.

20. listopadu 2012
 

Koně Převalského se až včerejším dnem skutečně vrátili do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, když harém vedený hřebcem Zorrem opustil po roce aklimatizační ohrady. Zleva Sary, Wespe, Ypsilonka, hřebec Zorro, Umbra a úplně napravo klisna Tessa. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Včera v 18 hodin místního času se otevřela brána aklimatizační ohrady a první koně Převalského ve středním Kazachstánu vyběhli vstříc svobodě. Loni v červnu dovezení převaláci si skvěle přivykli na místní podmínky, a...

Stádo koní Převalského s hříbaty na Dívčích hradech: v popředí Gruhne, Lana, za nimi Vereda a Khamina. Vzadu hřebeček od Gruhne, vpředu hřebeček od Lany. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ve výbězích koní Převalského na Dívčích Hradech se letos narodila čtyři hříbata, tři hřebečci a jedna klisnička. Přečtěte si, kdo a proč těmto ikonickým mláďatům bude navrhovat jména.




Přihlášení k newsletteru