Kůň Převalského – Len

Novinky u zvířat

21. 09. 2012


Genetická cennost!

Původ

Len se narodil 16. června 2002 v ukrajinské chovné stanici Askanija-Nova. V Praze navázal na nesmírně plodného hřebce Gina. Jeho výběr vůbec nebyl náhodný. Kdybychom zapátrali v jeho rodokmenu, narazili bychom na samici Orlici III., vůbec posledního převaláka odchyceného v přírodě. Len je tak nesmírně geneticky cenný a všichni jeho potomkové jsou zásadní pro další přežití druhu v lidské péči i přírodě. Mláďata má Len zatím dvě – v srpnu 2011 se narodila jeho první dcera Primula Bohdalové, takřka přesně o rok později, v srpnu 2012 pak dcera druhá. Matkou obou je samice Hara.

Chov a povaha

Len přišel nejdříve na aklimatizační stanici na Dolním Dobřejově, kde se koně chystají na cestu do jiných zoologických zahrad, případně k reintrodukci do divočiny. Tam vyčkával příležitosti, kdy se mohl vydat přímo do zoo. V Praze se Len zabydlel „na větrné hůrce,“ tedy výběhu v nejvyšším bodu zoo. V zimě bičuje tento výběh ledový vítr, v létě je naopak vystaven přímému slunečnímu svitu. Zdánlivě drsné podmínky však převalákům svědčí, vždyť v přírodě Mongolska by koně museli snášet ještě náročnější podmínky. 

Len, foto (c) Jaroslav ŠimekLen je dobrák a kliďas, ve společnosti ostatních koní se projevuje neprůbojně. Dokonce natolik, že ve stádě nezastává dominantní pozici. Zatímco v přírodě by Len hrdě vedl stádo, v Praze přenechává tuto pozici samici Haře. K lidem se Len chová mírně. Po ránu, když chovatelé přijdou do práce, se jimi vůbec nenechá rušit. V pohodě si dopřeje svoje nutné dvě hodinky, aby se pořádně probral. Po celou dobu přitom zívá a snaží se svůj odpočinek ještě o pár minut protáhnout.

Vzhledem k podřízené pozici ve stádě přichází Len k potravě jako jeden z posledních, nic mu to ale nevadí. Na rozdíl od ostatních koní Len doslova miluje okusování dubových větví. Se stejnou chutí jí také červenou řepu. Ta je sladká, a tak je skutečně za odměnu.

Snad proto, že první roky života strávil na pláních zmíněné Askanije-Novy, je Len přes svou klidnou povahu poměrně plachý. Nenechá na sebe sáhnout a na rozdíl od ostatních koní se nikdy nenechá zavřít na odstavných dvorcích.

Září 2012


Koně Převalského se až včerejším dnem skutečně vrátili do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, když harém vedený hřebcem Zorrem opustil po roce aklimatizační ohrady. Zleva Sary, Wespe, Ypsilonka, hřebec Zorro, Umbra a úplně napravo klisna Tessa. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Včera v 18 hodin místního času se otevřela brána aklimatizační ohrady a první koně Převalského ve středním Kazachstánu vyběhli vstříc svobodě. Loni v červnu dovezení převaláci si skvěle přivykli na místní podmínky, a...

Stádo koní Převalského s hříbaty na Dívčích hradech: v popředí Gruhne, Lana, za nimi Vereda a Khamina. Vzadu hřebeček od Gruhne, vpředu hřebeček od Lany. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ve výbězích koní Převalského na Dívčích Hradech se letos narodila čtyři hříbata, tři hřebečci a jedna klisnička. Přečtěte si, kdo a proč těmto ikonickým mláďatům bude navrhovat jména.




Přihlášení k newsletteru