Kůň Převalského – Len

Novinky u zvířat

21. 09. 2012


Genetická cennost!

Původ

Len se narodil 16. června 2002 v ukrajinské chovné stanici Askanija-Nova. V Praze navázal na nesmírně plodného hřebce Gina. Jeho výběr vůbec nebyl náhodný. Kdybychom zapátrali v jeho rodokmenu, narazili bychom na samici Orlici III., vůbec posledního převaláka odchyceného v přírodě. Len je tak nesmírně geneticky cenný a všichni jeho potomkové jsou zásadní pro další přežití druhu v lidské péči i přírodě. Mláďata má Len zatím dvě – v srpnu 2011 se narodila jeho první dcera Primula Bohdalové, takřka přesně o rok později, v srpnu 2012 pak dcera druhá. Matkou obou je samice Hara.

Chov a povaha

Len přišel nejdříve na aklimatizační stanici na Dolním Dobřejově, kde se koně chystají na cestu do jiných zoologických zahrad, případně k reintrodukci do divočiny. Tam vyčkával příležitosti, kdy se mohl vydat přímo do zoo. V Praze se Len zabydlel „na větrné hůrce,“ tedy výběhu v nejvyšším bodu zoo. V zimě bičuje tento výběh ledový vítr, v létě je naopak vystaven přímému slunečnímu svitu. Zdánlivě drsné podmínky však převalákům svědčí, vždyť v přírodě Mongolska by koně museli snášet ještě náročnější podmínky. 

Len, foto (c) Jaroslav ŠimekLen je dobrák a kliďas, ve společnosti ostatních koní se projevuje neprůbojně. Dokonce natolik, že ve stádě nezastává dominantní pozici. Zatímco v přírodě by Len hrdě vedl stádo, v Praze přenechává tuto pozici samici Haře. K lidem se Len chová mírně. Po ránu, když chovatelé přijdou do práce, se jimi vůbec nenechá rušit. V pohodě si dopřeje svoje nutné dvě hodinky, aby se pořádně probral. Po celou dobu přitom zívá a snaží se svůj odpočinek ještě o pár minut protáhnout.

Vzhledem k podřízené pozici ve stádě přichází Len k potravě jako jeden z posledních, nic mu to ale nevadí. Na rozdíl od ostatních koní Len doslova miluje okusování dubových větví. Se stejnou chutí jí také červenou řepu. Ta je sladká, a tak je skutečně za odměnu.

Snad proto, že první roky života strávil na pláních zmíněné Askanije-Novy, je Len přes svou klidnou povahu poměrně plachý. Nenechá na sebe sáhnout a na rozdíl od ostatních koní se nikdy nenechá zavřít na odstavných dvorcích.

Září 2012


Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...

Zatímco při partenogenetickém rozmnožování dosahuje líhnivost až 80 %, při pohlavním rozmnožování s oplozením klesá tato šance i pod 60 %. Nově dorazivší vajíčka byla nakladena v květnu a červnu, jejich inkubace bude trvat zhruba sedm měsíců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního...




Přihlášení k newsletteru