Žirafí smutek

Novinky u zvířat

20. 01. 2012


Z deníku chovatelky žiraf

Ve čtvrtek 12. ledna jsme se rozloučili s naší žirafí samicí Bertou. Ve svých třiadvaceti letech byla nejen nejstarší členkou našeho stáda, ale i nejstarší žirafou v České republice. Narodila se 25. března 1988 v německém Kolíně a do pražské zoo přišla v listopadu téhož roku. Za svůj život porodila jedenáct mláďat, která měla stejně jako Berta báječnou povahu. Klidná, vyrovnaná a možná až trochu flegmatická, Berta byla zkrátka nezapomenutelná a dlouhou dobu i vůdčí osobnost naší žirafí skupiny. V posledních dnech se ale její zdravotní stav natolik zhoršil, že jsme se po dohodě s veterinářem rozhodli Bertino trápení dále neprodlužovat.

Žirafa Berta, foto (c) Jozef Sebíň Žirafa Berta, foto (c) Jozef Sebíň

Berta. Foto: Jozef Sebíň

Trávím s žirafami většinu svého času, prožívám s nimi všechny jejich radosti, ale i trápení. I proto mě Bertin odchod velice zasáhl. Prožila jsem s ní mnoho neopakovatelných zážitků.

Když se pro něco rozhodla, tak to i přes mé protesty udělala, a když se jí nechtělo, nedělala nic. Nepomohlo žádné přemlouvání. Berta byla dáma, která si řídila svůj život sama. Její stařecké vrtochy a nálady mě dokázaly občas pěkně potrápit, ale na druhou stranu i rozesmát. Berta mi opravdu chybí - a nejen mně!

Žirafy mezi sebou udržují velmi přátelské vztahy. Zejména mláďata se dokáží velice rychle skamarádit, ale i dospělé žirafy se často navzájem vyhledávají, různě se o sebe otírají anebo vedle sebe jen tak leží. Na Bertu byla celá skupina zvyklá, znamenala pro ně určitou jistotu, vnášela do stáda klid. I když v posledních měsících Berta chodila na noc do boxu v zázemí, který měla vystlaný měkkou podestýlkou, ostatní žirafy věděly, že se k nim ráno opět připojí. Teď Bertu velice postrádají.

Pokud se přijdete v těchto dnech na naše žirafy podívat, uvidíte je jako vždycky postávat a přežvykovat seno, okusovat větve nebo polehávat na podestýlkách, ale já vím, že nejsou úplně ve své kůži. Přijímají o trochu míň krmení než obvykle a spolupráce s nimi není jednoduchá. Do ničeho se jim moc nechce. Chápu to a snažím se jim vyjít maximálně vstříc a mít s nimi trpělivost. Berta jim musí chybět mnohonásobně víc než mně. Asi nejvíc to prožívá Diana. Zřejmě měla k Bertě nějaký zvláštní citový vztah a momentálně se často zdržuje u Elišky. Eliška je jednou z Bertiných dcer, a co se povahy týče, je své matce velice podobná. Možná právě to Dianu uklidňuje, a proto vyhledává její přítomnost.

Situace se každým dnem zlepšuje. Zkrátka i žirafy, tak jako všichni, potřebují čas, aby se s takovou událostí vyrovnaly. Jsem si jistá, že to celé nakonec zvládnou a smutek nahradí radost v podobě narozených mláďat.

 

Kateřina Pechrová, chovatelka žiraf v Zoo Praha
20. ledna 2012


Volavka císařská patří k nejohroženějším ptákům planety. Na území Bhútánu žije necelých třicet jedinců. Autor: Royal Society for the Protection of Nature Bhutan

Zoo Praha pomáhá v Bhútánském království zachránit kriticky ohroženou volavku císařskou. V celém areálu výskytu této velké volavky přežívá již méně než šedesát jedinců, z toho polovina právě v Bhútánu. I tam ji však...

Dvouletá samice Prixi je potomkem samce Tipita a samice Boženky. Oba její rodiče mohou návštěvníci pozorovat ve výběhu zubrů evropských v horní části Zoo Praha. Foto: Oliver Le Que, Zoo Praha

Dvouletá samice zubra evropského Prixi dnes odcestovala do německého Tierparku Berlin, kde se po několik měsíců bude připravovat na dlouhou cestu do ázerbájdžánského národního parku Shahdag, kam bude přepravena v rámci...




Přihlášení k newsletteru