Významné odchovy 2019

Novinky u zvířat

Lenka Pastorčáková  |  12. 12. 2019


Dvojzoborožec nosorožčí, pekari Wagnerův nebo třeba batagur tuntong – to jsou tři z celkem deseti vybraných odchovů uplynulého roku, které ve čtvrtek Zoo Praha představila novinářům. Jde totiž o odchovy významné z odborného hlediska.

Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata zoborožce nosorožčího a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat tohoto druhu v jedné chovatelské sezoně. Současně letos chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata zoborožce nosorožčího a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat tohoto druhu v jedné chovatelské sezoně. Současně letos chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

„Do konce listopadu se v Zoo Praha narodilo nebo vylíhlo 1282 mláďat 207 druhů a další k nim stále přibývají. Některá z nich – jako malý lachtan jihoafrický nebo mláďata lemurů kata – vzbudila zájem médií i veřejnosti, zatímco jiná zůstala trochu v pozadí. Neprávem. Jsou mezi nimi opravdu senzační odchovy spojené s velmi zajímavými příběhy,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

DVOJZOBOROŽEC NOSOROŽČÍ

Buceros rhinoceros

Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata dvojzoborožce nosorožčího a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat v jedné chovatelské sezoně. Současně letos chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem.

Chov v Zoo Praha je datován od roku 2003, již v roce 2007 se pražská zoo radovala z prvního českého odchovu. Do loňského roku se podařilo úspěšně odchovat pod rodiči devět mláďat. Vzhledem k tzv. imprintingu nejsou zoborožci odchovaní člověkem vhodní k dalšímu rozmnožování a nemají zájem vytvářet páry s vlastním druhem. Proto chovatelé zhotovili „maňáska“ imitujícího vzhled hlavy dvojzoborožce a mláďata krmili v uměle vytvořené dutině bez kontaktu s člověkem. Poprvé v evropských chovech tak byla odchována nejen čtyři mláďata, ale také byl poprvé použit maňásek v odchovu tohoto ohroženého druhu. S celkově třinácti odchovanými mláďaty je pražská samice Markéta nejúspěšnějším rodičem v historii chovu dvojzoborožců nosorožčích v Evropě.

PEKARI WAGNERŮV

Catagonus wagneri

Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Toto podivuhodné zvíře bylo až do sedmdesátých let minulého století považováno za vyhynulé. V současnosti jeho populace stále klesá, proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá záchovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Narození mláďat pekariů Wagnerových bylo skvělou zprávou pro celý evropský chov. V Evropě totiž tento druh momentálně chová pouze sedm institucí v počtu 45 jedinců. Pravidelně jej množí jen Tierpark Berlín, odkud přišli čtyři jedinci do Zoo Praha. Jedno mládě se loni podařilo odchovat také v belgické ZOO Planckendael. Narození pražských mláďat přitom přišlo jen pár měsíců poté, co desítky pekariů v paraguayské chovné stanici Proyecto Taguá podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci. Význam chovu v amerických a evropských zoologických zahradách tím nabyl na významu.

BATAGUR TUNTONG

Batagur affinis

V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě.  V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500  jedinců. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha. V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě. V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500 jedinců. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha.

V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě.  V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500  jedinců. Na některých místech dobře zdokumentovaný pokles počtu kladoucích samic ukazuje na postupující zánik kdysi jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů svého ekosystému. Příkladem je malajská řeka Perak: před rokem 1940 tam bylo zaznamenáno více než 10 000 samic a 375 000 až 500 000 vajec. V období 2005–2009 již bylo evidováno méně než 40 hnízd, a od roku 2009 nebylo v přírodě nalezeno ani jedno hnízdo.

Minimálně na dvou místech v Malajsii fungují záchranné stanice množící batagura tuntonga in situ (v místě původního výskytu). Pravděpodobně z jedné z těchto stanic pocházela mláďata, která byla v roce 2004 zabavena na letišti v Praze, a dnes tato skupina žije v pavilonu Čambal v Zoo Praha. Letos v dubnu se v pražské zoo vylíhlo první mládě, současně první v celé Evropě.

Zoo Praha ve čtvrtek představila významné odchovy roku 2019. Zleva: zoologický náměstek Jaroslav Šimek, náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, kurátor savců Pavel Brandl, kurátor ptáků Antonín Vaidl a kurátor obojživelníků a plazů Petr Velenský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. Zoo Praha ve čtvrtek představila významné odchovy roku 2019. Zleva: zoologický náměstek Jaroslav Šimek, náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, kurátor savců Pavel Brandl, kurátor ptáků Antonín Vaidl a kurátor obojživelníků a plazů Petr Velenský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Zoo Praha má za sebou spoustu skvělých chovatelských úspěchů, kterými přispívá k záchraně ohrožených druhů zvířat. Naše zoo je chloubou hlavního města a já si přeji, aby se jí v nadcházejícím roce 2020 dařilo minimálně stejně tak jako letos. Už teď se mohou návštěvníci těšit na otevření nového pavilonu australské fauny nebo pavilonu hrochů s novou čističkou vody. Postoupíme také ve stavbě zcela nového a moderního pavilonu pro gorily,“ doplnil náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček.


Jen krátce před úderem deváté hodiny, kdy se otevírají brány Zoo Praha pro návštěvníky, zavítala do svého výběhu i nová samice pandy červené jménem Regica. Z chorvatské zoologické zahrady dorazila do pražské zoo letos v...

Už je to půl roku, kdy se v Zoo Praha brzy po sobě narodily dvě malé sloní princezny. Obě slůňata Lakuna i Amalee velmi rychle rostou a přibývají na váze. Od svého narození se vytáhly obě o více než dvacet centimetrů a jejich...




Přihlášení k newsletteru



ZOOPRAHA.CZ

Kontakt

  • Zoologická zahrada hl. m. Prahy
    U Trojského zámku 120/3
    171 00 Praha 7

    Tel.: +420 296 112 230
    Datová schránka ID: es6fem5
    e-mail: pr@zoopraha.cz

Press

Reklama a marketing

Partneři Zoo Praha

Ostatní