Významné odchovy 2019

Novinky u zvířat

Lenka Pastorčáková  |  12. 12. 2019


Dvojzoborožec nosorožčí, pekari Wagnerův nebo třeba batagur tuntong – to jsou tři z celkem deseti vybraných odchovů uplynulého roku, které ve čtvrtek Zoo Praha představila novinářům. Jde totiž o odchovy významné z odborného hlediska.

Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata zoborožce nosorožčího a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat tohoto druhu v jedné chovatelské sezoně. Současně letos chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata zoborožce nosorožčího a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat tohoto druhu v jedné chovatelské sezoně. Současně letos chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

„Do konce listopadu se v Zoo Praha narodilo nebo vylíhlo 1282 mláďat 207 druhů a další k nim stále přibývají. Některá z nich – jako malý lachtan jihoafrický nebo mláďata lemurů kata – vzbudila zájem médií i veřejnosti, zatímco jiná zůstala trochu v pozadí. Neprávem. Jsou mezi nimi opravdu senzační odchovy spojené s velmi zajímavými příběhy,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

DVOJZOBOROŽEC NOSOROŽČÍ

Buceros rhinoceros

Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata dvojzoborožce nosorožčího a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat v jedné chovatelské sezoně. Současně letos chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem.

Chov v Zoo Praha je datován od roku 2003, již v roce 2007 se pražská zoo radovala z prvního českého odchovu. Do loňského roku se podařilo úspěšně odchovat pod rodiči devět mláďat. Vzhledem k tzv. imprintingu nejsou zoborožci odchovaní člověkem vhodní k dalšímu rozmnožování a nemají zájem vytvářet páry s vlastním druhem. Proto chovatelé zhotovili „maňáska“ imitujícího vzhled hlavy dvojzoborožce a mláďata krmili v uměle vytvořené dutině bez kontaktu s člověkem. Poprvé v evropských chovech tak byla odchována nejen čtyři mláďata, ale také byl poprvé použit maňásek v odchovu tohoto ohroženého druhu. S celkově třinácti odchovanými mláďaty je pražská samice Markéta nejúspěšnějším rodičem v historii chovu dvojzoborožců nosorožčích v Evropě.

PEKARI WAGNERŮV

Catagonus wagneri

Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Toto podivuhodné zvíře bylo až do sedmdesátých let minulého století považováno za vyhynulé. V současnosti jeho populace stále klesá, proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá záchovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Narození mláďat pekariů Wagnerových bylo skvělou zprávou pro celý evropský chov. V Evropě totiž tento druh momentálně chová pouze sedm institucí v počtu 45 jedinců. Pravidelně jej množí jen Tierpark Berlín, odkud přišli čtyři jedinci do Zoo Praha. Jedno mládě se loni podařilo odchovat také v belgické ZOO Planckendael. Narození pražských mláďat přitom přišlo jen pár měsíců poté, co desítky pekariů v paraguayské chovné stanici Proyecto Taguá podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci. Význam chovu v amerických a evropských zoologických zahradách tím nabyl na významu.

BATAGUR TUNTONG

Batagur affinis

V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě.  V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500  jedinců. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha. V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě. V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500 jedinců. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha.

V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě.  V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500  jedinců. Na některých místech dobře zdokumentovaný pokles počtu kladoucích samic ukazuje na postupující zánik kdysi jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů svého ekosystému. Příkladem je malajská řeka Perak: před rokem 1940 tam bylo zaznamenáno více než 10 000 samic a 375 000 až 500 000 vajec. V období 2005–2009 již bylo evidováno méně než 40 hnízd, a od roku 2009 nebylo v přírodě nalezeno ani jedno hnízdo.

Minimálně na dvou místech v Malajsii fungují záchranné stanice množící batagura tuntonga in situ (v místě původního výskytu). Pravděpodobně z jedné z těchto stanic pocházela mláďata, která byla v roce 2004 zabavena na letišti v Praze, a dnes tato skupina žije v pavilonu Čambal v Zoo Praha. Letos v dubnu se v pražské zoo vylíhlo první mládě, současně první v celé Evropě.

Zoo Praha ve čtvrtek představila významné odchovy roku 2019. Zleva: zoologický náměstek Jaroslav Šimek, náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, kurátor savců Pavel Brandl, kurátor ptáků Antonín Vaidl a kurátor obojživelníků a plazů Petr Velenský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. Zoo Praha ve čtvrtek představila významné odchovy roku 2019. Zleva: zoologický náměstek Jaroslav Šimek, náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, kurátor savců Pavel Brandl, kurátor ptáků Antonín Vaidl a kurátor obojživelníků a plazů Petr Velenský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Zoo Praha má za sebou spoustu skvělých chovatelských úspěchů, kterými přispívá k záchraně ohrožených druhů zvířat. Naše zoo je chloubou hlavního města a já si přeji, aby se jí v nadcházejícím roce 2020 dařilo minimálně stejně tak jako letos. Už teď se mohou návštěvníci těšit na otevření nového pavilonu australské fauny nebo pavilonu hrochů s novou čističkou vody. Postoupíme také ve stavbě zcela nového a moderního pavilonu pro gorily,“ doplnil náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček.


Obě slůňata ze Zoo Praha už váží přes tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl mladší Rudi přesně 1028 kilogramů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Co do zvídavosti a veselého skotačení, Max a Rudi v sobě slůňata ještě nezapřou, ale co do hmotnosti, i mladší Rudi již přesáhl tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl přesně 1028 kg, o půl roku starší Max...

Matka novorozeného beránka už úspěšně odchovala jedno mládě a o to nynější pečuje také dobře. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nad ránem 1. ledna 2020 přišla v Zoo Praha na svět hned dvě mláďata – beránek ovce kamerunské, na kterého se návštěvníci mohou přijít podívat do Dětské zoo v dolní části areálu, a želva tuniská, jejíž chov v pražské zoo...




Přihlášení k newsletteru



ZOOPRAHA.CZ

Návštěvní kniha

Kontakt

  • Zoologická zahrada hl. m. Prahy
    U Trojského zámku 120/3
    171 00 Praha 7

    Tel.: +420 296 112 230
    Datová schránka ID: es6fem5
    e-mail: pr@zoopraha.cz

Press

Reklama a marketing

Partneři Zoo Praha

Ostatní