Další zpráva od Petra Velenského z Tbilisi

Náš tým v Tbilisi, 17. června. Zleva Vít Lukáš, Jan Javůrek (Zoo Ústí n. L.), Petr Velenský, Jiří Svoboda, Jan Janošek a Roman Vrzal (Zoo Zlín), Na snímku chybí Tomáš Anděl.

K zoo cítí lidé sympatie a negativní emoce směřují na armádu, že zbytečně zabila zvířata v zahradě – například ochočeného bílého lva nebo lví mláďata. I ta nejistota ohledně počtů do jisté míry pramení z konfliktu s armádou – ta zoo po povodni obsadila, zaměstnance vykázala a oni vlastně nevědí, kolik zvířat armáda zastřelila.

Byli jsme dnes velmi užiteční – vojáci a záchranáři sice pomáhají s technikou, ale k hledání a odklízení mrtvých zvířat se nemají, místní chovatelé to dělají, ale jsou stále ještě v šoku. To co, dnes předvedli kluci, bylo fantastické, měli by o tom vědět i ředitelé ze Zlína a Ústí. Vytvořili skvělý tým. Ochota, klid, síla a fortel (hledání a nacházení řešení v obtížných situacích, nouzová řešení atd.), zároveň soucit a správný přístup k místním, žádný disonanční tón.

Lidé jsou zde velmi solidární (nevím, jestli k zoo, ale ke katastrofě obecně). Před zoo je například stanice, kam přijíždějí místní obyvatelé a přivážejí jidlo a pití pro dobrovolníky, někdo napeče, někdo přinese ovoce a zeleninu ze zahrádky, někdo koupí balenou vodu. Ta dnes, mimochodem, v zoo netekla, protože při odklízení přerušili vodu. To trochu zkomplikovalo naši očistu před odchodem do hotelu.