Zoo Praha vypustila zubry do Dolních Počernic – pomohou obnově krajiny

Dvouletá chovná samice Omega (na snímku) se ve výběhu zabydlela už v září. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Oskar, Grebelle, Onelina a Omega – tito zubři mají nově za úkol revitalizovat lesostep v Dolních Počernicích. „Podobně jako jsme před pár lety introdukovali koně Převalského na Dívčí hrady, rozšíří teď Zoo Praha díky více než desetihektarovému výběhu v Dolních Počernicích své chovné prostory pro zubry. Návrat velkých kopytníků do krajiny pomůže mnoha dalším živočichům. Zubři zde totiž svou přirozenou pastvou a okusem pomohou s obnovou funkčního biotopu,“ vysvětluje kurátorka kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová.

Stádo povede tříletý chovný samec Oskar, původem ze Zoo Helsinky. Rovněž ze zahraničí, konkrétně z belgického Reserve d’Animaux Sauvage v Han-sur-Lesse, dorazila tříletá samice Grebelle. Pouze vnitrostátní převoz pak absolvovaly dvě dvouleté samice, které se ve výběhu zabydlely kvůli lepší adaptaci stáda už v září, a to Onelina původem ze Zoo Plzeň a Omega narozená v Zoo Olomouc.

Slavnostní přípitek při příležitosti představení nového výběhu. Zleva tiskový mluvčí Zoo Praha Filip Mašek, ředitel Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy Štěpán Kyjovský, starosta Dolních Počernic Zbyněk Richter, kurátorka kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Jana Komrsková a zoologický náměstek Zoo Praha Miroslav Machek. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

„Projekt chovu zubrů v Dolních Počernicích je komplexní iniciativou, ze které budou těžit všechny strany. Rozšíří se prostory pro chov pražské zoo, místní krajina se začne uzdravovat a v neposlední řadě se nový výběh díky dvěma vyhlídkám stane atraktivním výletním cílem – a to nejen pro Pražany – podobně jako výběh koní Převalského na Dívčích hradech,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a klimatickou změnu Jana Komrsková.

Revitalizované území zároveň poslouží jako ekovýchovné centrum pro základní i střední školy, jejichž žáci zde budou moci sledovat vztah mezi velkými kopytníky a krajinou. Díky zubrům by měl být její charakter časem mozaikovitý s větším podílem otevřené krajiny. Část z cenných stromových výsadeb je pro tuto chvíli chráněna oplocením tak, aby mozaiku mohly v budoucnu doplňovat skupiny vzrostlých stromů.

Tato podoba krajiny bude svou pestrostí vhodná i jako hnízdiště pro ptactvo. Vlivem intenzivního spásání by měl také stoupnout podíl tzv. nektarodárných květin, které jsou klíčové pro výskyt motýlů. Díky trusu očekávají odborníci i výskyt koprofágního hmyzu a sezónní tůň přiláká zase bezobratlé i obratlovce vázané na vodu. Díky spolupráci s Akademií věd ČR bude vývoj biotopu pravidelně monitorován.

Na dronovém záběru si lze prohlédnout více než desetihektarový výběh i s nově vybudovaným chovatelským zázemím. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Zubr evropský, kdysi běžně rozšířený druh, vymizel z české přírody v 18. století. Postupně však začal kvůli kácení lesů a lovu ubývat v celé Evropě, až zůstal jen v Bělověžském pralese v Polsku a na Kavkaze. I tam byl ale v první třetině 20. století vyhuben. Nebýt úsilí zoologických zahrad, soukromých chovatelů a ochranářských a reintrodukčních projektů, v minulosti by býval vyhynul.

V lidské péči bylo na začátku snah o záchranu zubra padesát čtyři jedinců, do chovu se jich však zapojilo pouze dvanáct. Dnes jich ve volnosti i v zoo celého světa žijí tisíce. Za tímto úspěchem stojí především úsilí polských chovatelů. Ti vedou mezinárodní plemennou knihu, která byla v roce 1932 publikována jako vůbec první plemenná kniha vedená pro volně žijící druh zvířete.

V Zoo Praha byli mezi válkami k vidění kříženci evropského zubra a amerického bizona původem ze soukromého chovu. Čistokrevné zubry pak zoo chová od roku 1948. První mládě tu přišlo na svět v roce 1957, přičemž dodnes jich bylo odchováno 104. Pražská zoo také podporuje reintrodukci zubrů, tedy jejich návrat do původních lokalit. Jedinci z chovu Zoo Praha v minulosti posílili kavkazské i polské populace.