Co tu roste

Na příkrých kamenitých svazích mezi vystupujícími skalkami se daří vzácným rostlinám, které vytvářejí ostrůvkovité travnaté porosty, jež jsou střídané křovinami a lemované řídkými lesy. Toto velmi specifické prostředí označujeme jako skalní step. V naší přírodě se vyskytuje už jen ostrůvkovitě, protože snadno podléhá zarůstání náletovými dřevinami.

Původní rostlinný kryt skalního masivu tvořila mozaika holých skal a suchých skalních stepí s trávami i kvetoucími bylinami, doplněná nesouvislými porosty keřů. Jednalo se o rostliny přizpůsobené výslunnému a suchému stanovišti s tenkou vrstvou půdy, které označujeme jako xerofytní. Na okrajích přecházela skalní step v teplomilné háje s duby, jasany, lípami nebo habry.

Mařinka psí
Asperula cynanchica
Nenáročná bylina, které se daří na suchých místech s tenkou vrstvou půdy. Má tenké lodyhy a úzké listy, bílé až narůžovělé květy jsou uspořádané v řídkém květenství. Kvete od června do září.

Foto: B. Haynold

Tařice skalní
Aurinia saxatilis
Od dubna do května se skály rozzáří hustými trsy tařic. Podlouhlé listy tvoří přízemní růžici, zatímco stonky obalené latami nápadně žlutých květů dosahují délky délky až 30 cm.

Foto: Pražák

Zvonek jemný
Campanula gentilis
Je to středoevropský druh, zcela nenáročný na půdu. Na konci lodyhy, vysoké až 35 cm, vyrůstají od července do září blankytně modré květy. Zvonek jemný je považován za ohrožený druh.

Foto: H. Zell

Mateřídouška časná
Thymus praecox
Na skalách a suchých svazích vytváří mateřídouška nízké keříčky. Rozkvétá v květnu až červnu. Poměrně velké kvítky tvoří řídké květenství.

Foto: Tigerente

Kostřava walliská
Festuca valesiaca
Modrošedé listy a husté trsy kostřavy, vysoké až 50 cm, dodávají skalní stepi zvláštní ráz. Krátké klásky na vzpřímených stéblech. Je považována za druh vyžadující zvýšenou pozornost.

Foto: P. Filippov

Sesel sivý
Seseli osseum
Sesel je teplomilná bylina, která miluje plné slunce a roste často i na velmi strmých skalách. Vzpřímená lodyha může být vysoká až 1,5 m a je zakončena bílými květenstvími – okolíky.

Foto: P. Filippov

Bělozářka liliovitá
Anthericum liliago
Výslunné kamenité stráně jsou ideálním místem pro vzácnou bělozářku. Z podzemního oddenku vyrůstá až 70 cm vysoká lodyha, která nese květy uspořádané do řídkého hroznu.

Foto: Jirka Dl

Dřišťál obecný
Berberis vulgaris
Je to opadavý keř, vysoký až 3 m, s větvemi porostlými krátkými trny. V dubnu a květnu rozkvétají převislé hrozny žlutých kvítků, koncem léta dozrávají jasně červené, podlouhlé plody (dřínky).

Foto: H. Zell

Skalník celokrajný
Cotoneaster integerrimus
Při bližším pohledu nezapře svou příslušnost mezi růžovité, tedy do příbuzenstva jabloní. Drobné narůžovělé květy se otevírají v dubnu až červnu, červené malvičky dozrávají v září. Listy na podzim opadávají

Foto: I. Blanc

Třešeň křovitá
Prunus fruticosa
Roste na kamenitých, sluncem zalitých stráních. Vytváří keře vysoké do jednoho metru. Na přímých větvích rozkvétají v květnu chocholíky bílých květů, v červenci dozrávají světle červené plody. V ČR je silně ohroženým druhem.

Foto: H. Schachner