V Praze se narodil první mravenečník!

Novinky u zvířat

Jana Myslivečková  |  03. 02. 2016


V pražské zoo slavíme další chovatelský úspěch. Ve středu 20. ledna se narodilo mládě mravenečníka velkého, jednoho z nejbizarnějších savců na Zemi. Pro Zoo Praha je to první narozené mládě mravenečníka v historii jejich chovu. Pyšnými rodiči jsou samice Ella a samec Hannibal, kteří do zoo přišli v létě 2014.

Mládě se pevně drží v husté srsti matky. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Mládě se pevně drží v husté srsti matky. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Na mládě mravenečníka velkého je opravdu výjimečný pohled. Vypadá jako miniatura svých rodičů a několik prvních týdnů tráví na zádech své matky. Když se tedy návštěvníci pozorně zaměří na samici Ellu, uvidí malého mravenečníka, jak se jí pevně drží.

Ella s Hannibalem přišli do Zoo Praha v roce 2014 po dvanáctileté pauze v chovu mravenečníků velkých. Ella pochází z Varšavy a Hannibal z Madridu. Na nové prostředí si oba zvykli celkem rychle, ale trvalo zhruba tři měsíce, než v sobě našli zalíbení. Určitou roli v tom mohlo sehrát také to, že ač v přírodě jsou běžně samci mravenečníků větší než samice, u pražského páru tomu bylo naopak. Dnes již tříletá Ella byla při svém příchodu oproti Hannibalovi zhruba o čtvrtinu větší a vážila o deset kilogramů více, a to i když jsou oba dva stejně staří.

Ella, přestože je prvorodičkou, se o své mládě velmi vzorně stará a v případě pocitu ohrožení jej aktivně brání. Malý mravenečník momentálně váží 1990 gramů a daří se mu dobře. Návštěvníci pražské zoo ho mohou zahlédnout od pátku 5. února v expozici mravenečníků velkých, která je umístěna v blízkosti pelikánů u bývalého pavilonu velkých savců. Matka s mládětem zatím tráví většinu času v porodním boxu, který ještě nějakou dobu zůstane zakrytý. Lze je zahlédnout, když Ella přejde do vedlejší expozice, kde kolem poledne dostává krmení.

Mravenečníci velcí přišli do Zoo Praha v 50. letech, ale nikdy se je nepodařilo odchovat. Letošní narozené mládě je proto velkým úspěchem a sami chovatelé z jeho narození mají upřímnou radost.

Mravenečníci mají velmi svébytný vzhled. Trubkovitá tlama v sobě skrývá až 60 centimetrů dlouhý, lepkavý jazyk. Specializují se na sběr sociálního hmyzu, zejména termitů a mravenců, kterých dokáží za den spořádat až 30 tisíc (v zoo jsou krmeni speciální kaší). Tvrdá termitiště rozhrabou pomocí svých silných, dlouhých drápů.

První mládě mravenečníka velkého narozené v pražské zoo. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha


Koně Převalského se až včerejším dnem skutečně vrátili do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, když harém vedený hřebcem Zorrem opustil po roce aklimatizační ohrady. Zleva Sary, Wespe, Ypsilonka, hřebec Zorro, Umbra a úplně napravo klisna Tessa. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Včera v 18 hodin místního času se otevřela brána aklimatizační ohrady a první koně Převalského ve středním Kazachstánu vyběhli vstříc svobodě. Loni v červnu dovezení převaláci si skvěle přivykli na místní podmínky, a...

Stádo koní Převalského s hříbaty na Dívčích hradech: v popředí Gruhne, Lana, za nimi Vereda a Khamina. Vzadu hřebeček od Gruhne, vpředu hřebeček od Lany. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ve výbězích koní Převalského na Dívčích Hradech se letos narodila čtyři hříbata, tři hřebečci a jedna klisnička. Přečtěte si, kdo a proč těmto ikonickým mláďatům bude navrhovat jména.




Přihlášení k newsletteru