V Praze se narodil první mravenečník!

Novinky u zvířat

Jana Myslivečková  |  03. 02. 2016


V pražské zoo slavíme další chovatelský úspěch. Ve středu 20. ledna se narodilo mládě mravenečníka velkého, jednoho z nejbizarnějších savců na Zemi. Pro Zoo Praha je to první narozené mládě mravenečníka v historii jejich chovu. Pyšnými rodiči jsou samice Ella a samec Hannibal, kteří do zoo přišli v létě 2014.

Mládě se pevně drží v husté srsti matky. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Mládě se pevně drží v husté srsti matky. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Na mládě mravenečníka velkého je opravdu výjimečný pohled. Vypadá jako miniatura svých rodičů a několik prvních týdnů tráví na zádech své matky. Když se tedy návštěvníci pozorně zaměří na samici Ellu, uvidí malého mravenečníka, jak se jí pevně drží.

Ella s Hannibalem přišli do Zoo Praha v roce 2014 po dvanáctileté pauze v chovu mravenečníků velkých. Ella pochází z Varšavy a Hannibal z Madridu. Na nové prostředí si oba zvykli celkem rychle, ale trvalo zhruba tři měsíce, než v sobě našli zalíbení. Určitou roli v tom mohlo sehrát také to, že ač v přírodě jsou běžně samci mravenečníků větší než samice, u pražského páru tomu bylo naopak. Dnes již tříletá Ella byla při svém příchodu oproti Hannibalovi zhruba o čtvrtinu větší a vážila o deset kilogramů více, a to i když jsou oba dva stejně staří.

Ella, přestože je prvorodičkou, se o své mládě velmi vzorně stará a v případě pocitu ohrožení jej aktivně brání. Malý mravenečník momentálně váží 1990 gramů a daří se mu dobře. Návštěvníci pražské zoo ho mohou zahlédnout od pátku 5. února v expozici mravenečníků velkých, která je umístěna v blízkosti pelikánů u bývalého pavilonu velkých savců. Matka s mládětem zatím tráví většinu času v porodním boxu, který ještě nějakou dobu zůstane zakrytý. Lze je zahlédnout, když Ella přejde do vedlejší expozice, kde kolem poledne dostává krmení.

Mravenečníci velcí přišli do Zoo Praha v 50. letech, ale nikdy se je nepodařilo odchovat. Letošní narozené mládě je proto velkým úspěchem a sami chovatelé z jeho narození mají upřímnou radost.

Mravenečníci mají velmi svébytný vzhled. Trubkovitá tlama v sobě skrývá až 60 centimetrů dlouhý, lepkavý jazyk. Specializují se na sběr sociálního hmyzu, zejména termitů a mravenců, kterých dokáží za den spořádat až 30 tisíc (v zoo jsou krmeni speciální kaší). Tvrdá termitiště rozhrabou pomocí svých silných, dlouhých drápů.

První mládě mravenečníka velkého narozené v pražské zoo. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha


Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...

Zatímco při partenogenetickém rozmnožování dosahuje líhnivost až 80 %, při pohlavním rozmnožování s oplozením klesá tato šance i pod 60 %. Nově dorazivší vajíčka byla nakladena v květnu a červnu, jejich inkubace bude trvat zhruba sedm měsíců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního...




Přihlášení k newsletteru