Nejstarší puštík bělavý v zoo překvapil

Novinky u zvířat

Jana Ondrejechová  |  19. 05. 2015


K velkému překvapení chovatelů pražské zoo se skoro šestadvacetiletý samec puštíka bělavého stal otcem tří mláďat. Ta se sice vylíhla v polovině dubna, ale teprve teď začínají opouštět budku. Návštěvníci je teď mohou dobře vidět v expozici sov v horní části zoo.

Nejstarší sova pražské zoo je samec puštíka bělavého. Na konci tohoto roku by mohl oslavit 26. narozeniny. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Nejstarší sova pražské zoo je samec puštíka bělavého. Na konci tohoto roku by mohl oslavit 26. narozeniny. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nejstarší sameček puštíka bělavého se vylíhl 20. prosince 1989 a do Zoo Praha přišel v roce 1990. Na konci tohoto roku by tedy měl oslavit své 26. narozeniny. Od svého příchodu do Prahy zplodil 58 mláďat.

Tři dubnová mláďata byla pro chovatelé pražské zoo ale spíše překvapením. Za posledních šest let se samci totiž nepodařilo oplodnit jediné vejce. Chovatelé proto už příliš nevěřili, že by ve svém věku byl ještě schopen stát se otcem.

V Zoo Praha jsou chovány dva poddruhy puštíků bělavých – pobaltský a středoevropský. Ten je po výrovi velkém druhou největší českou sovou. Bohužel na mnoha místech během minulého století vyhynul. Pražská zoo se proto podílí na projektu návratu puštíka bělavého středoevropského zpět do šumavských lesů a na území Rakouska.

Tři mláďata puštíka bělavého se narodila tři dny po sobě - 14., 15. a 16. dubna. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru