Vzácný přímorožec Damián odcestoval do Afriky

Novinky u zvířat

Hana Szotkowská  |  22. 01. 2015


Damián, roční přímorožec beisa odchovaný v pražské zoo, odcestoval minulý týden do přírodní rezervace v Džibutsku. Transport proběhl v pořádku a Damián se tak už prohání po východoafrickém chráněném území. Společně se samicemi vytvoří v rezervaci chovnou skupinu s cílem rozšířit řady těchto chráněných antilop.

Damián krátce před vypuštěním na chráněné území Džibutska pobyl v aklimatizační ohradě. Foto z Džibutska, zdroj: Zoo Praha Damián krátce před vypuštěním na chráněné území Džibutska pobyl v aklimatizační ohradě. Foto z Džibutska, zdroj: Zoo Praha

Samec beisy odcestoval do východní Afriky v rámci projektu místních organizací na ochranu biodiverzity. Společný projekt asociace DECAN a ZooParc Beauval, který vznikl v roce 2005, se snaží na 30 hektarové ploše chránit místní ohrožené druhy velkých savců.

„Kromě zeber Grévyho a osla somálského je to i přímorožec beisa. V této etapě se z Evropy prvně přivážejí jedinci, se kterými se počítá do chovu. Doufáme tedy, že i díky našemu Damiánovi by se v budoucnu mohly tyto pouštní antilopy na chráněném území rozmnožit,“ říká zoologický náměstek Zoo Praha Jaroslav Šimek.

Pražská zoo začala beisy chovat v roce 1960, tehdy se je však nepodařilo rozmnožit. K obnovení chovu došlo v roce 2000 a první mládě přišlo na svět o rok později. Damián se narodil 4. února 2014 samici Roxaně. Beisy obývají území Etiopie, Eritrei, Somálska, Súdánu, Ugandy a Keni. Jako všichni přímorožci mají dlouhé, výrazné rohy. Beisy mají krátkou šedou srst, s výjimkou břicha, která mají bílá. Vzhled zvířete doplňují černé pruhy podél břicha, na nohou a hlavě. Mají vyvinuté účinné mechanismy, které jim pomáhají přizpůsobit se vysokým teplotám i nedostatku vody. Jsou dokonce schopné pít jednou za čtyři dny. Ohrožené jsou především proto, že značná část populace přežívá mimo chráněná území a je tak ohrožena pytláctvím.

Transport Damiána proběhl během uplynulého týdne v pořádku. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...

Zatímco při partenogenetickém rozmnožování dosahuje líhnivost až 80 %, při pohlavním rozmnožování s oplozením klesá tato šance i pod 60 %. Nově dorazivší vajíčka byla nakladena v květnu a červnu, jejich inkubace bude trvat zhruba sedm měsíců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního...




Přihlášení k newsletteru